NOVÁ DOPORUČENÍ / NEW RECOMMENDATIONS Doporučený postup Evropské společnosti pro anesteziologii a intenzivní péči 62 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(1):58-80 / www.aimjournal.cz Doporučení byla shrnuta do sdíleného dokumentu (autorem P. F.). Finální verze tohoto dokumentu byla vytvořena autory P. F., N. D., A. A. a M. T. a následně revidována a schválena všemi členy panelu expertů. Lačnění pro čiré tekutiny Doporučení 1: Pokud je to možné, je třeba se u všech dětí vyhnout delšímu lačnění. (1C) Doporučení 2: Doporučujeme podpořit zdravé děti v příjmu čirých tekutin (zahrnujících vodu s cukrem nebo bez cukru, džus bez kousků dužiny a čaj nebo kávu bez přidaného mléka) až do 1 hodiny před úvodem do anestezie u plánovaných výkonů. (1C) Shrnutí důkazů: Nebyly nalezeny žádné RCT, které by posuzovaly riziko aspirace do plic. Jedna prospektivní observační studie zahrnovala kohorty dětí lačnících v režimech 6-4-2, 6-4-1 nebo 6-4-0, se srovnatelnou incidencí ve všech třech kohortách [22]. Dvě prospektivní observační studie zahrnovaly kohorty dětí lačnící v režimu 6-4-1 nebo 6-4-2 [8, 9]. Všechny tři studie zahrnovaly vysoký počet pacientů (od 12 093 do 16 000), avšak nebyly dostatečně silné pro určení rozdílů v riziku aspirace do plic (Tab. 2). Nicméně, první studie poskytuje nepřímé důkazy noninferiority režimu lačnění čirých tekutin po dobu kratší než 2 hodin z hlediska rizika regurgitace bez aspirace [22]. V jedné menší RCT autoři u pacientů sledovali sérovou hladinu glukózy jako sekundární výstup poté, co jim byl podán glukózový nápoj 1 nebo 2 hodiny před anestezií [23]. Není k dispozici žádná rozsáhlejší studie, porovnávající hladinu glukózy po implementaci režimů lačnění délky 1 nebo 2 hodin. Návrh 3: Vyvarujte se prodlouženého lačnění, neboť může být asociováno s akumulací ketolátek. (2C) Shrnutí důkazů: Byly posuzovány dvě RCT a jedna observační studie. Ve dvou RCT, srovnávajících liberální režim s režimem 6-4-2, Tab. 1. GRADE definice Stupeň doporučení Jasnost poměru riziko/benefit Kvalita podpůrných důkazů 1A Silné doporučení, vysoká kvalita důkazů Benefity jasně převažují nad riziky a zátěží nebo naopak. Konzistentní důkazy z dobře provedené randomizované, kontrolované studie nebo přesvědčivé důkazy v jiné formě. Další výzkum velmi nepravděpodobně změní spolehlivost odhadu rizika a benefitu. 1B Silné doporučení, středně vysoká kvalita důkazů Benefity jasně převažují nad riziky a zátěží nebo naopak. Důkazy z randomizované, kontrolované studie s významnými limitacemi (nekonzistentní výsledky, nedostatky v metodice, nepřímé nebo nepřesné), nebo velmi silný důkaz v případě jiného designu výzkumu. Další výzkum velmi pravděpodobně má důležitý vliv na spolehlivost odhadu a pravděpodobně změní odhad. 1C Silné doporučení, nízká kvalita důkazů Benefity se zdají být převažující rizika a zátěž nebo naopak. Důkazy z observačních studií, nesystematických klinických zkušeností nebo randomizovaných, kontrolovaných studií se závažnými nedostatky. Jakýkoliv odhad účinnosti je nespolehlivý. 2A Slabé doporučení = návrh, vysoká kvalita důkazů Benefity těsně vyvažují rizika a zátěž. Konzistentní důkazy z dobře provedené randomizované, kontrolované studie nebo přesvědčivé důkazy v jiné formě. Další výzkum velmi nepravděpodobně změní spolehlivost odhadu účinnosti. 2B Slabé doporučení = návrh, středně vysoká kvalita důkazů Benefity těsně vyvažují rizika a zátěž, některé nejistě v odhadu benefitů, rizik a zátěže. Důkazy z randomizované, kontrolované studie s významnými limitacemi (nekonsistentní výsledky, nedostatky v metodice, nepřímé nebo nepřesné), ebo velmi silný důkaz v případě jiného designu výzkumu. Další výzkum velmi pravděpodobně má důležitý vliv na spolehlivost odhadu a pravděpodobně změní odhad. 2C Slabé doporučení = návrh, nízká kvalita důkazů Nejistota v odhadech benefitů, rizik a zátěže; benefity mohou být těsně vyváženy s riziky a zátěží. Důkazy z observačních studií, nesystematických klinických zkušeností nebo randomizovaných, kontrolovaných studií s závažnými nedostatky. Jakýkoliv odhad účinku je nespolehlivý. Tab. 2. Aspirace do plic Studie Populace Design studie Komentáře 1. Beck et al. [22] 12 093 dětí podstupujících anestezii při plánovaných nebo urgentních výkonech. Prospektivní observační studie týkající se reálné doby lačnění a nežádoucích příhod v 15 centrech, s využitím režimu. 6-4-2, 6-4-1 nebo 6-4-0. 0,26 % případů regurgitace, 0,08 % případů suspektní aspirace a 0,03 % případů potvrzené aspirace. Nebyly prokázány rozdíly v incidenci nežádoucích příhod mezi kohortami s různými režimy. 2. Newton et al. [8] Děti přijaté na předoperační oddělení. Přesný počet není uveden (několik tisíc). Prospektivní observační studie týkající se dob lačnění, míry rušení výkonu z důvodu nedostatečného lačnění před a po zavedení režimu lačnění 6-4-1 s limitem objemu pro příjem tekutin. Počet aspirací: 2 ze 4 828 pacientů (4 : 10 000) ve skupině s liberálním režimem lačnění, což je shodné s incidencí před zavedením nového režimu. 3. Isserman et al. [9] Děti podstupující celkovou anestezii. Prospektivní observační studie (n = 16 000) týkající se doby lačnění před a po zavedení režimu lačnění 6-4-1. Zvýšená incidence regurgitace z 0,1 % na 0,29 % po zavedení hranice 1 h lačnění pro čiré tekutiny. K tomu bylo poznamenáno, že u žádného z těchto případů nebylo předoperační lačnění kratší než 2 hodiny a nedošlo u nich k aspiraci do plic.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=