PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Rok 2023 v přehledu – Porodnická anestezie 220 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2023;34(5):216-221 / www.aimjournal.cz Největší předností dalšího publikovaného článku zaměřeného na srovnání četnosti kardiovaskulárních komplikací po císařském řezu (SC) a vaginálním porodu (VP) je velký soubor analyzovaných pacientek (1 165 684) [36]. Ve výsledcích, podle očekávání, bylo větší riziko kardiovaskulárních komplikací zjištěno v případě císařského řezu oproti vaginálnímu porodu (SC 0,162 % vs. VP 0,064 %), i když v obou souborech je toto riziko celkově nízké. Nejčastější komplikací byla hluboká žilní trombóza (SC 0,095 % vs. VP 0,044 %), následně plicní embolie (SC 0,044 % vs. VP 0,012 %) a CMP (SC 0,02 % vs. VP 0,019 %). Trombolýza, tentokrát ale v jiné indikaci, je rovněž řešena v souhrnném článku European Stroke Organisation guidelines zaměřených na management CMP u žen během těhotenství, porodu a menopauzy [37]. Podání trombolýzy u pacientek s CMP během gravidity, porodu a po něm se zde opírá o názor odborníků, který doporučuje zvážit intravenózní trombolýzu v tomto období na základě individuálního hodnocení benefitu a rizika u konkrétní pacientky. Vzhledem k malému počtu publikovaných dat ale jednoznačné doporučení ohledně trombolýzy formulováno není, nicméně jsou zde uvedeny kazuistiky jejího úspěšného podání se zlepšením neurologického deficitu, narozením zdravých dětí a s malým výskytem intracerebrálního hematomu jako komplikace. Tyto závěry jsou v konsenzu i s českým doporučením pro intravenózní trombolýzu (IVT) v léčbě akutního mozkového infarktu (verze 2021) [38], kde u těhotných žen není těhotenství absolutní kontraindikací této léčby. Těhotné ženy mohou dát souhlas s provedením IVT, ale rovněž mají právo léčbu odmítnout na základě informací, že v publikovaných případech byla ojediněle zaznamenána uterinní krvácení a úmrtí plodu. Náhlé stavy v těhotenství Farmakoterapii komplikací vázaných na těhotenství přehledně shrnuje práce Caring for two in the ICU. U HELLP syndromu chybí dostatečná evidence k podání kortikosteroidů. Pozorovaným léčebným efektem je sice vzestup trombocytů, ale při srovnání s placebem není rozdíl v závažné mateřské morbiditě ani v úmrtnosti. Je‑li v indikaci peripartální kardiomyopatie postpartálně podáván bromokriptin, je třeba počítat se zástavou laktace, jedná se o inhibitor prolaktinu. Je nezbytné i profylaktické dávkování LMWH z důvodu vysokého rizika TEN. Dále se k terapii využívá furosemid, metoprolol, hydralazin, digoxin. Při embolii plodovou vodou se pro objemovou resuscitaci preferují transfuzní přípravky a krevní deriváty. Objem podaných krystaloidů by neměl přesáhnout 500 ml, aby nedošlo k diluci koagulačních faktorů. Při dysfunkci pravé komory jsou indikovány včas vazopresory, inotropika (dobutamin, milrinon). Článek popisuje i rizikovou farmakologickou léčbu mimoděložního těhotenství methotrexátem [39]. Atypický hemolyticko‑uremický syndrom, pregnancy‑related HUS je spuštěn dysregulací komplementu. Klíčové je na diagnózu pamatovat při těžké hypertenzi a renálním selhání zejména postpartálně. Terapií je inhibitor C5 složky komplementu eculizumab, efektem léčby je zlepšení renálních funkcí. Nežádoucím účinkem terapie touto monoklonální protilátkou je zvýšené riziko meningokokových infekcí [40, 41]. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Práce je původní, nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Všichni autoři rukopis četli, souhlasí s jeho zněním a zasláním do redakce časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína. Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nemají střet zájmů v souvislosti s tématem práce. Podíl autorů: Podíl autorů na vytvoření článku: ŠP, BJ a KM: designovali článek a koordinovali jeho vznik. Financování: Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705). Poděkování: Vznik článku byl podpořen výborem Sekce porodnické anestezie a analgezie České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP. LITERATURA 1. Bajwa SJS, Sharma R, Kurdi MS, Katikar M, Bajwa SK, Choudhary R. Anesthesia management in a post Covid-19 obstetric patient‑What we need to know. J Anaesthesiol Clin Pharmacol. 2022 Jul;38(Suppl 1):S13-S21. doi: 10.4103/joacp.joacp_550_21. 2. Clemenza S, Zullino S, Vacca C, Simeone S, Serena C, Rambaldi MP, et al. Perinatal outcomes of pregnant women with severe COVID-19 requiring extracorporeal membrane oxygenation (ECMO): a case series and literature review. Arch Gynecol Obstet. 2022 May;305(5):11351142. doi: 10.1007/s00404-022-06479-3. 3. Bhatia K, Columb M, Narayan B, Wilson A; Group of Obstetric Anesthetists of Lancashire; Greater Manchester and Mersey (GOAL‑GM) Study Collaborators. Critical care, maternal and neonatal outcomes of pregnant women with COVID-19 admitted to eight intensive care units during the wildtype, alpha and delta waves of the pandemic across the North West of England ‑a retrospective review. Acta Obstet Gynecol Scand. 2023 Sep 20. doi: 10.1111/aogs.14681. 4. Kuriloff M, Patel E, Mueller A, Dada T, Duncan C, Arnolds D, et al. COVID-19 and obstetric outcomes: a single‑center retrospective experience in a predominantly Black population. J Matern Fetal Neonatal Med. 2023 Dec;36(1):2196364. doi: 10.1080/14767058.2023.2196364. 5. Crispell EH, Warner LL, Hanson AC, Sviggum HP. Simulation Training Effects on Resident ‑Perceived Readiness for Obstetric Anesthesia Rotation. J Educ Perioper Med. 2023 Apr 1;25(2):E705. doi: 10.46374/volxxv_issue2_Warner. eCollection 2023 Apr‑Jun. 6. Broski J, Tarver S, Krase K, Petersen S, Wolverton A, Winchester M, et al. Integrating simulation and interpretive description to explore operating room leadership: critical event continuing education. Adv Health Sci Educ Theory Pract. 2023 Apr 6. doi: 10.1007/s10459-023-10212-3 7. MacLennan K, Minehart RD, Vasco M, Eley VA. Simulation‑based training in obstetric anesthesia: an update. Int J Obstet Anesth. 2023 May;54:103643. doi: 10.1016/j.ijoa.2023.103643 8. Chan J, Chan C, Chia P, Goy R, Sng BL. Novice learners‘ perspectives on obstetric airway crisis decision‑making training using virtual reality simulation. Int J Obstet Anesth. 2023 Sep 15:103926. doi: 10.1016/j.ijoa.2023.103926. 9. Knapp C, Bhatia K. Remifentanil patient‑controlled analgesia for labour in pregnant patients with heart disease. International Journal of Obstetric Anesthesia. 2023;55:1-3. 10. Sharpe EE, Rollins MD. Beyond the epidural: Alternatives to neuraxial labor analgesia. Best Practice & Research Clinical Anaesthesiology. 2022;36:37-51. doi: 10.1016/j. bpa.2022. 04. 005 11. Pearson F, Sheridan N, Pierce JMT. Estimate of the total carbon footprint and component carbon sources of different modes of labour analgesia. Anaesthesia. 2022;77:486-488. 12. Pinder A, et al. Implementing nitrous oxide cracking technology in the labour ward to reduce occupational exposure and environmental emissions: a quality improvement study. Anaesthesia.2022;77:1228-1236. 13. d’Arby Toledano R, Leffert L. Neuraxial analgesia for labor and delivery (including instrumented delivery), Up To Date, last updated 5/23. Available from: https://www.uptodate.com/contents/neuraxial‑analgesia‑for‑labor‑and‑delivery‑including‑instrumented delivery?search=neuraxial%20analgesia%20for%20labour & source=search_result & selectedTitle=1~150 & usage_type=default & display_rank=1. cited 7 Oct. 2023 14. Callahan EC, Lee W, Aleshi P, George RB. Modern labour epidural analgesia: implications for labor outcomes and maternal‑fetal health. AJOG. 2023;(5):1260-1269. 15. Bauer ME, Arendt K, Beilin Y, et al.The Society for Obstetric Anesthesia and Perinatology Interdisciplinary Consensus Statement on Neuraxial Procedures in Obstetric Patients With Thrombocytopenia.Anesth Analg. 2021;132(6):1531-1544. 16. Shatil B, Smiley R. Neuraxial analgesia for labour. BJA 2020;20(3):96-102. 17. Sjöblom A, Hedberg M, Johansson S, Henningsson R, Soumpasis I, Lafrenz H, et al. Pre‑oxygenation using high‑flow nasal oxygen in parturients undergoing caesare-
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=