KLINICKÁ FYZIOLOGIE / CLINICAL PHYSIOLOGY Klinická fyziologie oběhového systému – makrocirkulace | 183 / Anest intenziv Med. 2023;34(4):180-183 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY Kardiovaskulární subfenotypy akutního ARDS Chotalia M, Ali M, Alderman JE, Bansal S, Patel JM, Bangash MN, et al. Cardiovascular Subphenotypes in Acute Respiratory Distress Syndrome. Crit Care Med. 2023 Apr 1;51(4):460-470. doi: 10.1097/CCM.0000000000005751. Epub 2023 Jan 6. PMID: 36728428. Pravostranná komorová dysfunkce (RVD) je nejčastějším nepříznivým atributem při ARDS. Dosud však není komplexně diagnostikována a blíže mezi subfenotypy ARDS zařazena. Výzkumný tým z univerzitního pracoviště v Birminghamu (UK) se ujal retrospektivního průzkumu s pomocí transtorakální echokardiografie (TTE) a společně zjišťovaných s řadou dalších kardiovaskulárních a respiračních parametrů v intenzivní péči s umělou ventilací v období sedmi dnů v časovém rozmezí dubna 2018 a prosince 2021. Do souboru bylo zařazeno 801 pacientů v průměrném věku 62 let (50–72 let); v 63 % byli zastoupeni muži. Devadesátidenní mortalita na ARDS byla zdokumentována ve 40 % případů. Byly identifikovány čtyři kardiovaskulární subfenotypy, které studie pečlivě a podrobně kategorizuje v tabulkách. Lišily se svou charakteristikou v TTE, průběhem i mortalitou od 19 % až po 40 %, 78 % a 59 % v roztřídění do uvedených čtyř kategorií (1–4) nálezů se statistickou validitou p < 0,0001. Třída závažnosti 3 měla nejméně příznivé údaje výkonnosti a naopak stupně závažnosti dysfunkce pravé komory. S pomocí TTE bylo možno určit tři různé modely latentních subfenotypů a významně zpřesnit prognózu přežití. Text je velmi podrobně rozpracován do tabulek s výslednou souhrnnou charakteristikou anatomických i hemodynamických parametrů, které se na prognóze přežití ARDS daného subfenotypu velmi významně podílejí. doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. jarmila.drabkova@fnmotol.cz afterloadu (např. korekce hypertenze, zahájení umělé plicní ventilace, zavedení balonkové kontrapulzace) – výsledný tepový objem a srdeční výdej bude vyšší. V neposlední řadě je důležitá souhra všech regionálních částí myokardu během celého srdečního cyklu. Příčinou interventrikulární dyssynchronie může být porucha vedení vzruchu Tawarovými raménky nebo stimulace pravé komory. Nesouhra stahu v rámci jedné komory bývá zapříčiněna regionálními poruchami kinetiky (např. v rámci ischemické choroby srdeční), a přestože poddajnost nebo kontraktilita mohou být normální, srdeční práce je za těchto podmínek neefektivní a srdeční minutový výdej tak nedostatečný. LITERATURA 1. Černý V, Astapenko D, Řehák D. Koncept dodávky kyslíku – fyziologický základ léčby kritických stavů. Anest. intenziv. Med. 2023;34(3):125-127. doi: 10.36290/aim.2023.044. 2. Ince C, Ertmer C. Hemodynamic coherence: Its meaning in perioperative and intensive care medicine. Best Pract Res Clin Anaesthesiol. 2016 Dec;30(4):395-397. doi: 10.1016/j. bpa.2016. 11. 004. Epub 2016 Nov 16. PMID: 27931642. 3. Ince C. Hemodynamic coherence and the rationale for monitoring the microcirculation. Crit Care. 2015;19 Suppl 3(Suppl 3): S8. doi: 10.1186/cc14726. Epub 2015 Dec 18. PMID: 26729241; PMCID: PMC4699073. 4. Usman A, Gandhi J, Gupta G. Physiology, Bowditch Effect. 2023 Jan 30. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2023 Jan–. PMID: 30725706.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=