PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Mechanická energie umělé plicní ventilace: zbytečný nebo nezbytný parametr? | 171 / Anest intenziv Med. 2023;34(4):165-171 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz 50. Papazian L, Forel JM, Gacouin A, Penot‑Ragon C, Perrin G, Loundou A, et al; ACURASYS Study Investigators. Neuromuscular blockers in early acute respiratory distress syndrome. N Engl J Med. 2010 Sep 16;363(12):1107-16. doi: 10.1056/NEJMoa1005372. PMID: 20843245. 51. Guérin C, Reignier J, Richard JC, Beuret P, Gacouin A, Boulain T, et al; PROSEVA Study Group. Prone positioning in severe acute respiratory distress syndrome. N Engl J Med. 2013 Jun 6;368(23):2159-68. doi: 10.1056/NEJMoa1214103. Epub 2013 May 20. PMID: 23688302. 52. Guérin C, Papazian L, Reignier J, Ayzac L, Loundou A, Forel JM; invest igators of the Acurasys and Proseva trials. Effect of driving pressure on mortality in ARDS patients during lung protective mechanical ventilation in two randomized controlled trials. Crit Care. 2016 Nov 29;20(1):384. doi: 10.1186/s13054-016-1556-2. PMID: 27894328; PMCID: PMC5126997. 53. Santer P, Wachtendorf LJ, Suleiman A, Houle TT, Fassbender P, Costa EL, et al. Mechanical Power during General Anesthesia and Postoperative Respiratory Failure: A Multicenter Retrospective Cohort Study. Anesthesiology. 2022 Jul 1;137(1):41-54. doi: 10.1097/ALN.0000000000004256. PMID: 35475882. 54. Suzumura EA, Amato MBP, Cavalcanti AB. Understanding recruitment maneuvers. Intensive Care Med. 2016 May;42(5):908-911. doi: 10.1007/s00134-015-4025-5. Epub 2015 Aug 20. PMID: 26289012. 55. Crotti S, Mascheroni D, Caironi P, Pelosi P, Ronzoni G, Mondino M, et al. Recruitment and derecruitment during acute respiratory failure: a clinical study. Am J Respir Crit Care Med. 2001 Jul 1;164(1):131-40. doi: 10.1164/ajrccm.164. 1. 2007011. PMID: 11435251. 56. Vasques F, Duscio E, Pasticci I, Romitti F, Vassalli F, Quintel M, et al. Is the mechanical power the final word on ventilator‑induced lung injury?-we are not sure. Ann Transl Med. 2018 Oct;6(19):395. doi: 10.21037/atm.2018. 08. 17. PMID: 30460269; PMCID: PMC6212351. 57. Gama De Abreu M, Sessler DI. Mechanical Power: Correlate or Cause of Ventilator‑induced Lung Injury? Anesthesiology. 2022;137(1):6-8. doi:10.1097/ALN.0000000000004240. 58. Huhle R, Neto AS, Schultz MJ, Abreu MG de. Is mechanical power the final word on ventilator‑induced lung injury? – no. Ann Transl Med. 2018;6(19):394-394. doi:10.21037/ ATM.2018. 09. 65 59. Tonetti T, Vasques F, Rapetti F, Maiolo G, Collino F, Romitti F, et al. Driving pressure and mechanical power: new targets for VILI prevention. Ann Transl Med. 2017 Jul;5(14):286. doi: 10.21037/atm.2017. 07. 08. PMID: 28828361; PMCID: PMC5537108. 60. Nieman GF, Satalin J, Andrews P, Habashi NM, Gatto LA. Lung stress, strain, and energy load: engineering concepts to understand the mechanism of ventilator‑induced lung injury (VILI). Intensive Care Med Exp. 2016 Dec;4(1):16. doi: 10.1186/s40635-016-0090-5. Epub 2016 Jun 18. PMID: 27316442; PMCID: PMC4912503. 61. Busana M, Zinnato C, Romitti F, Palumbo M, Gattarello S, Sonzogni A, et al. Energy dissipation during expiration and ventilator‑induced lung injury: an experimental animal study. J Appl Physiol (1985). 2022 Nov 1;133(5):1212-1219. doi: 10.1152/japplphysiol.00426.2022. Epub 2022 Sep 29. PMID: 36173324. 62. Dias‑Freitas F, Metelo‑Coimbra C, Roncon‑Albuquerque R Jr. Molecular mechanisms underlying hyperoxia acute lung injury. Respir Med. 2016 Oct;119:23-28. doi: 10.1016/j. rmed.2016. 08. 010. Epub 2016 Aug 21. PMID: 27692143. 63. Pelosi P, Ball L, Barbas CSV, Bellomo R, Burns KEA, Einav S, et al. Personalized mechanical ventilation in acute respiratory distress syndrome. Crit Care. 2021 Jul 16;25(1):250. doi: 10.1186/s13054-021-03686-3. PMID: 34271958; PMCID: PMC8284184. 64. Marini JJ. How i optimize power to avoid VILI. Crit Care. 2019;23(1):1-3. doi:10.1186/S13054019-2638-8/FIGURES/1. 65. Gattinoni L, Quintel M. How ARDS should be treated. Crit Care. 2016;20(1). doi:10.1186/ S13054-016-1268-7. ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY Peroperační balancované krystaloidy a jejich porovnání s 0,9% roztokem NaCl – cílený přehled a metaanalýza Vignarajah M, Berg A, Abdallah Z, Arora N, Javidan A, Pitre T, et al. Intraoperative use of balanced crystalloids versus 0.9% saline: a systematic review and meta‑analysis of randomised controlled studies. Br J Anaesth. 2023 Sep;131(3):463-471. doi: 10.1016/j. bja.2023. 05. 029. Epub 2023 Jul 15. PMID: 37455198. Početný autorský tým z kanadských univerzitních pracovišť se podrobně věnoval stále diskutovanému tématu peroperačního infuzního doplňování tekutin. V posledním desetiletí se přednost indikací posunula směrem k balancovaným roztokům, ale identifikace jemných rozdílů je ještě neúplná co do přesných zdůvodnění a doporučení. Rozsáhlé tabulky a grafy přehledu se v textu věnují v metaanalýze s podkladem 73 citací peroperačně podaným infuzním krystaloidům. Soustřeďují se na srovnání pooperační mortality a na nutnost mimotělní podpory výkonnosti ledvin a nasazení CRRT (continuous renal replacement therapy). Zde rozdíly mezi podanými infuzními roztoky nejsou významné, zřetelné. Se statistickou pravděpodobností ale balancované roztoky účinněji podporují udržení pooperační acidobazické rovnováhy; nemají samostatný vliv na kreatinin a na délku hospitalizace. Po podání balancovaných roztoků lze pooperačně očekávat vyšší pH krve a vyšší hodnoty bikarbonátu, mírný pokles chloridů a natria, mírný vzestup laktátu oproti infuzím s 0,9% roztokem NaCl. Tímto směrem je třeba směrovat pokračující a zpřesňující výzkum a zohlednit výsledky i v ERAS doporučeních. doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. jarmila.drabkova@fnmotol.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=