ABSTRAKTY Z KONGRESU / CONGRESS ABSTRACTS Abstrakty z XXIX. kongresu ČSARIM | 135 / Anest intenziv Med. 2023;34(3):128 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Vliv HFNO preoxygenace na periintubační desaturace u novorozenců a malých dětí – pilotní randomizovaná studie Fabirán D.1–3, Klučka J.1, 2, Janků M.1–3, Klabusayová E.1, 2, Kosinová M.1–3, Kovář M.1, 2, Musilová T.1, 2, Skříšovská T.1–3, Vafek V.1, 2, Štourač P.1–3 1Klinika dětské anesteziologie a resuscitace Fakulní nemocnice Brno a Masarykova univerzita Brno 2Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno 3Ústav simulační medicíny, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Brno Úvod: Úvod do celkové anestezie (CA) a zajištění dýchacích cest (DC) je u novorozenců a malých dětí rizikové, a to pro jejich anatomicko ‑fyziologické odlišnosti. Bleskový úvod do anestezie (rapid sequence induction/intubation, RSI) je soubor opatření a postupů s cílem minimalizace rizika regurgitace a aspirace žaludečního obsahu. High flow nasal oxygen (HFNO) použitý během preoxygenace a apnoické pauzy byl spojen s prodloužením doby bezpečné apnoe a doby do desaturace pod 90 % u dospělých pacientů. Metody: Do studie byli zařazeni pacienti s indikací úvodu do CA dle RSI protokolu ve věku 0–6 let. Pacienti byli randomizováni obálkovou metodou do jedné ze tří skupin. V kontrolní skupině byla použita těsnící obličejová maska, v intervenční skupině 1 HFNO a v intervenční skupině 2 obličejová maska + HFNO. RSI bylo provedeno dle interního protokolu pracoviště, preoxygenace probíhala po dobu tří minut. Jako primární outcome byl sledován vliv HFNO preoxygenace na SpO2 a tepovou frekvenci v průběhu úvodu do CA. Dále byly sledovány demografické parametry, typ operačního výkonu, vitální funkce, úspěšnost prvního intubačního pokusu, Cormack‑Lehane score, doba indukce a výskyt komplikací. Výsledky: K 5. 9. 2023 byli do studie zařazeni 4 pacienti. Incidence SpO2 = 100 % byla 100 %, této hodnoty bylo dosaženo průměrně během 47 vteřin. Průměrná doba indukce byla 84 vteřin. V době 1. ETCO2 vlny byla hodnota SpO2 průměrně 98,5 %. U žádného pacienta se nevyskytla desaturace pod 90 %, ani bradykardie. Nejvýraznější pokles SpO2 byl na 94 %, a to v kontrolní skupině. U žádného pacienta nebylo nutné zahájit manuální ventilaci obličejovou maskou, ani KPR. Nedošlo k regurgitaci, ani aspiraci žaludečního obsahu. U všech pacientů byly velmi dobré intubační podmínky a byl úspěšný 1. intubační pokus. Závěr: Z předběžných výsledků vyplývá, že použití HFNO při preoxygenaci dětských pacientů je možné a bezpečné. U našich pacientů nedocházelo k desaturacím a bradykardiím. LITERATURA 1. Klucka J, Kosinova M, Zacharowski K, De Hert S, Kratochvil M, Toukalkova M, et al. Rapid sequence induction: An international survey. Eur J Anaesthesiol. 2020 Jun;37(6):435-442. doi: 10.1097/EJA.0000000000001194. PMID: 32221099; PMCID: PMC7259384. Využití end‑expiračního a end‑inspiračního okluzního testu k předpovědi pozitivní odpovědi na podání tekutin v kardiochirurgii Horejsek J.1, Balík M.1, Kunstýř J.1, Michálek P.1, Brožek T.1, Kopecký P.1, Waldauf P.2, Pořízka M.1 1 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha 2 Klinika anesteziologie a resuscitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha Úvod: End‑expirační okluzní test (EEOT) a end‑inspirační okluzní test (EIOT) jsou preload modifikující manévry, které lze u ventilovaných pacientů využít k predikci pozitivní odpovědi na podání tekutin [1]. Cílem naší studie bylo ověřit jejich přínos u protektivně ventilovaných pacientů po kardiochirurgických výkonech. Metody: Do této monocentrické prospektivní studie bylo zařazeno 57 ventilovaných pacientů po elektivní chirurgické revaskularizaci myokardu, kteří byli indikováni k volumexpanzi. Kromě dalších vitálních funkcí byl monitorován srdeční index (CI), tepový objem a variace tepového objemu za využití systému FloTracTM/VigileoTM. Měření byla provedena vstupně, po provedení EEOT a EIOT a po podání standardizované tekutinové výzvy (7 ml/kg). Fluid responzivita byla definována jako vzestup srdečního indexu o ≥ 15 %. Výsledky: Fluid responzivních pacientů bylo 34 (59,6 %). Změna CI o 16,7 % po provedení kombinace EEOT a EIOT predikoval fluid responzivitu se senzitivitou 61,8 %, specificitou 69,6 % a ROC AUC 0,593. Vzestup CI o 5,3 % po provedení EEOT predikoval fluid responzivitu se senzitivitou 70,6 % a specificitou 60,9 %, ROC AUC 0,59. Pokles CI po provedení EIOT o 8,3 % predikoval fluid responzivitu se senzitivitou 64,7 %, specificitou 57,8 % a ROC AUC 0,552. Závěr: V populaci ventilovaných pacientů po elektivní chirurgické revaskularizaci myokardu nevedlo použití EEOT, EIOT ani jejich kombinace k předpovědi fluid responzivity. LITERATURA 1. Gavelli F, Shi R, Teboul JL, Azzolina D, Monnet X. The end‑expiratory occlusion test for detecting preload responsiveness: a systematic review and meta‑analysis. Ann Intensive Care. 2020 May 24;10(1):65. doi: 10.1186/s13613-020-00682-8. PMID: 32449104; PMCID: PMC7246264. Texty abstraktů neprošly redakční/editorskou úpravou.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=