ABSTRAKTY Z KONGRESU / CONGRESS ABSTRACTS Abstrakty z XXIX. kongresu ČSARIM 132 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2023;34(3):128 / www.aimjournal.cz Blokáda sfenopalatinálního ganglia v terapii postpunkční cefaley Harazim H.1, 2, Kramplová T.1 1Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno 2Ústav simulační medicíny, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita v Brně Úvod: Jednou z komplikací u pacientů po lumbální punkci je postpunkční bolest hlavy (post dural puncture headache, PDPH). Zlatým standardem léčby je aplikace epidurální krevní zátky, invazivní zákrok s možnými riziky a komplikacemi. Blokáda sfenopalatinálního ganglia (SPGB) je relativně neinvazivní postup, který je dosud používán jako léčebná modalita různých typů bolestí hlavy a může hrát významnou roli také v léčbě PDPH. Popis: U 35leté pacientky se 48 hodin po diagnostické lumbální punkci (atraumatická jehla G22) rozvinuly příznaky PDPH s VAS = 8, tuhnutím šíje, vertigem a nauzeou. Vleže byla provedena topická aplikace 0,5 + 0,5 mL 10% lidokainu vatovými štětičkami zavedenými do obou nostril, po dosažení stěny nasofaryngu byly ponechány in situ po dobu 15 min. Poté se pacientka vertikalizovala a po dobu 20 hodin udávala maximální bolest VAS = 2, ve 4hodinových intervalech pro tuhnutí šíje vždy na 30 min volila horizontální polohu, bez nutnosti další analgoterapie. SPGB bylo nutné zopakovat po 24 hodinách pro VAS = 7, poté s již trvalým efektem, bez návratu bolesti. Závěr: Blokáda sfenopalatinálního ganglia transnazálním přístupem představuje jednoduchou, rychlou a minimálně invazivní metodu účinné analgezie postpunkční cefaley. Pro další použití je potřeba stanovit efektivitu různých technik provedení blokády. LITERATURA 1.Jespersen MD, et al. Sphenopalatine ganglion block for the treatment of postdural puncture headache: a randomised, blinded, clinical trial. Br J Anaesth. 2020;124(6):739-747. doi: 10.1016/j.bja.2020. 02. 025. Původní práce Vítězná práce Efektivita ventilace během kardiopulmonální resuscitace u dětí (PEDIVENT): simulační komparativní studie Skříšovská T.1, 4, Djakow J.1, 2, 4, Kramplová T.1, 4, Jabandžiev P. 3, 4, Štourač P. 1, 4 1Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno a Masarykova univerzita Brno 2Pediatrická jednotka intenzivní péče, Nemocnice Hořovice 3Pediatrická klinika, Fakulní nemocnice Brno a Masarykova univerzita Brno 4Ústav simulační medicíny, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Brno Úvod: Kardiopulmonální resuscitace (KPR) u dětí má být dle aktuálního doporučení Evropské resuscitační rady (ERC) z roku 2021 zahájena 5 iniciálními vdechy [1]. Toto doporučení je založeno na názoru expertů. Absence dat, která by zkoumala efektivitu ventilace u simulovaných či reálných situací srdeční zástavy u dětí, byla identifikována jako knowledge gap, kterou se snažíme zacelit. Cílem této studie je zkoumat efektivitu iniciálních vdechů, definovanou jako viditelné zvednutí hrudníku na simulačních figurínách u zdravotnických profesionálů (health‑care professonals – HCPs) a u laiků (lay rescuers – LRs). Stanovená hypotéza předpokládá, že u HCPs bude efektivních 4 a více z 5 iniciálních pokusů o vdech a u LRs bude efektivních 3 a více z 5 iniciálních pokusů o vdech (primární sledovaný parametr). Sekundární sledované parametry zahrnovaly dechové objemy u efektivních dechů a subanalýzu efektivity dvou prvních pokusů o vdech. Metody: HCPs a LRs prováděli 90 sekund KPR postupně na dvou simulačních figurínách: Baby (představuje 5 kg kojence) a Junior (představuje 20 kg dítě). HCP prováděli ventilaci za pomocí samorozpínacího vaku, žádné další vybavení nebylo dle scénáře dostupné. Laici prováděli telefonicky asistovanou KPR s dechy z úst do úst. Data byla shromážděna před a po strukturovaném simulačním tréninku. Výsledky: Data byla získána od 40 HCPs a 46 LRs. U Baby figuríny bylo schopno 26 účastníků z řad HCPs (65 %) dosáhnout primárního outcomu před strukturovaným tréninkem a 40 (100 %) po tréninku. U LRs dosáhlo primárního outcome před a po tréninku 28 (60,9 %) a 45 (97,8 %), což představuje signifikantní zlepšení u obou skupin (P < 0,001). U figuríny Juniora a HCP dosáhlo primárního outcome před tréninkem 31 účastníků (77,5 %) a 32 po (82,1 %) tréninku (zlepšení P = 0,77). U skupiny LR se jednalo o 32 účastníků před (82,1 %) a 37 po tréninku (94,9 %), (zlepšení P = 0,005). Diskuze: Resuscitační doporučení se liší celosvětově v otázce sekvence úkonů při zahájení KPR u dětí u zdravotnických profesionálů Texty abstraktů neprošly redakční/editorskou úpravou.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=