Anesteziologie a intenzivní medicína – 3/2023

ABSTRAKTY Z KONGRESU / CONGRESS ABSTRACTS Abstrakty z XXIX. kongresu ČSARIM | 129 / Anest intenziv Med. 2023;34(3):129-136 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Abstrakty z XXIX. kongresu ČSARIM Kazuistiky Vítězná práce Alfa gal syndrom: Dáme sbohem ledvinkám a tatarskému bifteku? Tégl V.1, Müller J.2, Žídková A.1, Kletečka J.1, Matějovič M.2, Beneš J.1 1Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Plzeň 2I. interní klinika Fakultní nemocnice Plzeň Úvod: Alfa‑gal syndrom je málo časté a nově popsané alergické onemocnění, projevující se opožděnou reakcí na disacharid galaktózu – alfa-1,3-galaktózu. Ten se vyskytuje v tkáních savců vyjma vyšších primátů. Reakce nastává po konzumaci savčího červeného masa nebo vnitřností, ale i expozici jiným produktům (želatina, bioprotézy). Mechanismus vzniku je spjatý s alfa‑gal imunizací po kousnutí klíštětem, které sálo na savčím hostiteli. Popis kazuistiky: Tyto kazuistiky popisující případy 69letého a 54letého nemocného s anafylaktickým šokem a náhlou zástavou oběhu (NZO). U prvního pacienta bylo prvotním projevem svědění s následným kolapsem po konzumaci vepřových ledvin. U mladšího došlo po konzumaci tatarského bifteku k náhlé nevolnosti s následným kolapsem. V obou případech byla NZO charakteru bezpulzové elektrické aktivity s úspěšnou resuscitací v terénu. V rámci diferenciální diagnostiky NZO a suspektní alergické reakce byly provedeny odběry tryptázy (vysoce pozitivní). Následně po rozboru příčin byla stanovena i pozitivita IgE alfa‑gal. Starší z nemocných přežil bez neurologického deficitu, mladší byl zařazen do dárcovského programu po průkazu smrti mozku. Závěr: Kazuistiky zdůrazňují nutnost pomýšlet na anafylaktickou reakci jako jednu z potenciálních příčin NZO, a to i v případech, kdy se nejedná o typický trigger. S ohledem na vysoký výskyt klíšťat v ČR a relativně významnou konzumaci masa v naší populaci se může v budoucnu alfa‑gal stát častější příčinou i život ohrožujících potravinových alergických reakcí. LITERATURA 1. Steinke JW, Platts‑Mills TA, Commins SP. The alpha‑gal story: lessons learned from connecting the dots. J Allergy Clin Immunol. 2015;135(3):589-597. Koncepce oboru Anesteziologie a resuscitace a záchranné služby Vetešník J. Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM Úvod: Zásadním počinem pro moderní rozvoj zdravotnických záchranných služeb a milníkem v péči o pacienta v kritickém stavu v terénu v tehdejší ČSSR byla koncepce oboru Anesteziologie a resuscitace z roku 1974. Metodika: Navazující Metodická Opatření Ministerstva zdravotnictví ČR č. 32, 33, 34 a 35/1974 zahrnující záchranné služby pod odborné metodické vedení přednosty ARO. Výsledky: Zažité paradigma přednemocniční péče uplatňované stylem „nalož a jeď“ s počátkem skutečné medicínské terapie až po proběhlém transportu do nemocnice nahradila idea pomoci „přímo u pacienta“ formou časově dostupné a vybavené sanity s odpovídajícím personálem – posádkou tvořenou lékařem – ideálně erudovaným anesteziologem společně se středním zdravotnickým pracovníkem a s řidičem. Právě anesteziolog byl (a zůstává) tím, kdo z různých medicínských specializací nejlépe ovládá resuscitační algoritmy a techniky a denně pracuje s řízeným bezvědomím. Modelovým pracovištěm vzájemné mezioborové spolupráce bylo ostravské ARO pod vedením primáře MUDr. Jiřího Dostála se sítí devatenácti stanic záchranné služby v bývalém Severomoravském kraji. Závěr: Teoreticky a organizačně světově vyspělý systém nebyl nikdy bezezbytku realizován, potýkal se s problémy jak materiálně technickými, tak i personálními. LITERATURA 1. Pokorný J. Poselství anesteziologům. Anest. intenziv. Med. 2011;22(6): 349-354. 2. Pokorný J. Přednemocniční péče o nemocné a raněné v minulosti. Urgentní medicína. 2007;10(4):4-9. Texty abstraktů neprošly redakční/editorskou úpravou.

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=