Anesteziologie a intenzivní medicína – 2/2023

Z HISTORIE OBORU / HISTORY OF ANESTHESIOLOGY Kdo podal první anestezii? 86 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2023;34(2):81-89 / www.aimjournal.cz k navození anestezie či analgosedace používány i později pod různými názvy (zheng‑gu‑yao, shui‑shen‑san, cao‑wu‑san). Z přelomu 6. a 7. století n. l. se zachoval návod, jak ošetřit poranění střeva. Pokud byl vidět jen jeden konec střeva, postižený zemřel při poranění tlustého střeva za jeden a půl dne, při poranění tenkého střeva za tři dny. Pokud byly vidět oba konce, rána se mohla sešít, k prevenci úniku kolem anastomózy se používala kuřecí krev [35]. Dá se předpokládat, že takováto operace nešla provést bez anestezie. Šlo o fikci? Hua Tuo žil v době válek různých čínských států proti sobě. Jeho pacienti, vojáci, byli mladí a zdraví muži a nelze vyloučit možnost přežití. Nikde ve starých textech není zmíněna mortalita, ani komplikace, které určitě musely být vysoké. Jako kuriozitu lze uvést, že při dočasném nedostatku éteru v Čínské lidové republice v 70. letech 20. století Dr. Yan Thao Wang obnovil studium herbální medicíny a po pokusech na zvířatech i na sobě použil tento způsob anestezie u více než 46 000 operačních výkonů. U části pacientů přidal ke směsi chlorpromazin, u části nikoliv [35]. Indie Historie indické medicíny se odvolává na ajurvédu. Za zakladatele indické chirurgie je považován Susruta. Podobně jako u Hua Tuo nejsou k dispozici přesná data o jeho životě. Předpokládá se, že žil někdy v době mezi 1. až 10. století našeho letopočtu, ačkoliv někteří autoři uvádějí na základě rozborů staroindických textů až r. 1 000 př. n. l. či neuvěřitelných 3 000 př. n. l. Je dokonce možné, že šlo jen o božského patrona určité chirurgické školy [36]. Rozdělení osob praktikujících medicínu na lékaře (Kaya‑cikitsakas) a chirurgy (Salaya‑cikitsakas) je zmíněno již v příručkách pocházejících z l. 1 200 př. n. l [37]. Susrutovi je připisováno autorství medicínského textu Susruta‑samhita, ačkoliv jde pravděpodobně o dílo více autorů. Susruta­ ‑samhita je uznávaná jako komplexní učebnice chirurgie, která obsahuje nejen chirurgické postupy, ale i embryologii, anatomii, diagnostiku, popisy nástrojů, obvazů, stavění krvácení a péče o rány. K anestezii doporučuje Susruta používat víno a kanabis [37]. Divekar a Naik s odvoláním na Susrutu ještě doplňují opium a samozřejmě fyzikální znehybnění (Obr. 8) [38]. První překlady Samhity do arabštiny nařídil chalífa Mansúr (753–774 n. l.), který nechal přivést do Bagdádu ze své provincie vyslance spolu s hinduistickými učenci, kteří přivezli knihy. Chalífa Harún (786–808 n. l.) přijal hinduistické lékaře do bagdádských nemocnic a nařídil další překlady knih o lékařství, farmakologii, toxikologii, astronomii a dalších oborech do arabštiny. V samotné Indii naopak umění chirurgie upadalo a evropští návštěvníci Indie v 17. století popisovali, že tou dobou chirurgie v Indii prakticky neexistovala [36]. Blízký Východ a islám Prvé zprávy o anestezii jsou mýtického charakteru a popisují použití konopí a kafru k tišení porodních bolestí a provedení následného císařského řezu při narození hrdiny Rostama – hrdiny mnoha perských pověstí [39] (Obr. 9). Šíření islámu spojilo mnoho zemí se starou lékařskou tradicí: Řecko, Mezopotámii, Egypt, Indii. Arabští učenci překládali původní texty a dále rozvíjeli znalosti v botanice a chemii. Zprávy arabských historiků ze 13. a 14. století zmiňují kalifa z Damašku jménem Al‑Walid Ibn Abdel Malek, jehož lékaři použili k anestezii před amputací nohy nápoj jménem Al‑Murquid (v Arabštině slovo znamená „lék, jež navozuje hluboký spánek“) k navození spánku během operace. Obsahoval výtažek u lilkovitých rostlin, konopí, opia a mandragory [40]. Murquid je zmíněn ještě v učebnici chirurgie otomanského lékaře jménem Serafeddin Sabuncuoglu, který působil v 15. století a doporučoval ho u pacientů, kteří by nebyli schopni vydržet incizi a vypálení rány. Používal orálně mandragoru vylouhovanou v mandlovém oleji hodinu před operací a popisoval, že po jejím požití pacient postupně usne a nereaguje na operaci. U dětí radil dávku redukovat [41]. Obr. 9. Narození Rustama císařským řezem (detail). Narození Rustama. Obrázek z Knihy Králů cca 1560–1580. Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY 4.0) Obr. 8. Starověká metoda odstranění zkalené čočky, kterou vyvinul Sushruta Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY 4.0)

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=