KLINICKÁ FYZIOLOGIE / CLINICAL PHYSIOLOGY Platí Monroe‑Kellieho doktrína ve všech jejích tezích i nadále? 78 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2023;34(2):76-78 / www.aimjournal.cz vzájemného vztahu obou proměnných – tzv. funkční závislost (černá křivka, Obr. 5), kterou můžeme rozdělit do tří základních oblastí. V teoretické oblasti (1) se veškerá dodaná energie transformuje do změny objemu a k výrazným tlakovým změnám v systému nedochází. Reálné systémy v humánní fyziologii ale „pracují“ obvykle v oblasti (2), kde dochází ke změnám předmětných proměnných v závislosti na povaze tkáně a jejího prostředí. V uvedeném příkladu pak vzájemný poměr těchto změn charakterizuje poddajnost systému (C, compliance – zelená křivka). Sestupný průběh křivky poddajnosti znamená, že systémy mají tendenci reagovat nejprve úpravou objemu a teprve, jsou‑li možnosti jejich expanze vyčerpány (nízká poddajnost), dochází k významnějšímu vzestupu tlaku v systému (Obr. 5). Aplikováno na lidskou fyziologii si lze v počátku každý intrakraniální expanzivní proces nejprve představit jako působení expanzivní síly (tj. navyšování energie v intrakraniálním systému). O tom, zda se projeví více objemovou změnou některého z kompartmentů nebo nárůstem ICP rozhodují aktuální hodnoty poddajnosti jednotlivých kompartmentů. Kalva se v akutní fázi chová jako systém v oblasti (3), tj. zcela rigidní nepoddajná struktura, ačkoliv nové poznatky ukazují, že v terénu chronických změn i sama kostěná schránka pracuje spíše jako systém v oblasti (2). Body k zapamatování 1. Monroe‑Kellieho doktrína představuje i nadále základní koncept klinické patofyziologie nitrolební hypertenze. 2. Poddajnost jednotlivých nitrolebních kompartmentů se liší v závislosti na povaze patologického stavu a rychlosti jeho vzniku. 3. Nové poznatky umožňují považovat i lebku za systém s určitou poddajností. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Oba autoři rukopis četli a souhlasí s jeho zněním. Oba autoři jsou editory Klinické fyziologie časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína. Článek nepodléhá dalšímu externímu recenznímu řízení. LITERATURA 1. Kalisvaart ACJ, Wilkinson CM, Gu S, et al. An update to the Monro‑Kellie doctrine to reflect tissue compliance after severe ischemic and hemorrhagic stroke. Sci Rep Sci Rep. 2020;10(1). 2. Purkait R. Growth of cranial volume: an anthropometric study. J Plast Reconstr Aesthet Surg. 2011 May;64(5):e115-7. doi: 10.1016/j.bjps.2011. 01. 005. PMID: 21315671. 3. Benson JC, Madhavan AA, Cutsforth‑Gregory JK, Johnson DR, Carr CM. The Monro‑Kellie Doctrine: A Review and Call for Revision. AJNR Am J Neuroradiol. 2023 Jan;44(1):2-6. doi: 10.3174/ajnr.A7721. Epub 2022 Dec 1. PMID: 36456084; PMCID: PMC9835920. 4. Nortje J, Menon DK. Applied cerebrovascular physiology. Anaesth Intensive Care Med Elsevier. 2004;5(10):325-31. 5. Carney N, Totten AM, O’Reilly C, et al. Guidelines for the Management of Severe Traumatic Brain Injury, Fourth Edition. Neurosurgery Neurosurgery. 2017;80(1):6-15. 6. Hawryluk GWJ, Citerio G, Hutchinson P, et al. Intracranial pressure: current perspectives on physiology and monitoring. Intensive Care Med Intensive Care Med. 2022;48(10):1471-81. 7. Rosner MJ, Rosner SD, Johnson AH. Cerebral perfusion pressure: management protocol and clinical results. J Neurosurg. 1995 Dec;83(6):949-62. doi: 10.3171/jns.1995. 83. 6.0949. PMID: 7490638. 8. Mascarenhas S, Vilela GH, Carlotti C, Damiano LE, Seluque W, Colli B, Tanaka K, Wang CC, Nonaka KO. The new ICP minimally invasive method shows that the Monro‑Kellie doctrine is not valid. Acta Neurochir Suppl. 2012;114:117-20. doi: 10.1007/978-3-7091-09564_21. PMID: 22327675. ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY Srdeční biomarkery v perioperačním období – lze je užívat i prognosticky? Lurati Buse G, Bollen Pinto B, Abelha F, et al. ESAIC focused guideline for the use of cardiac biomarkers in perioperative risk evaluation. Eur J Anaesthesiol. 2023 Jun 2. doi: 10.1097/EJA.0000000000001865. Epub ahead of print. PMID: 37265332. V posledních letech významně stoupá zájem o perioperační kardiomarkery i mimo kardiochirurgii. Cílem je dosáhnout dostatečně početných dat, aby bylo možno zodpovědně zformulovat až celosvětově podložená a platná metodická doporučení o jejich významu a o jejich prognostickém podkladu i pro anesteziologickou oblast. Biomarkery se soustřeďují zejména na kardiální troponin a na B‑natriuretické peptidy u dospělých nekardiochirurgických pacientů/ pacientek. Využívají GRADE metodologii a zahrnují klinické výsledky, přehledné zpracování validních studií a literatury, údaje o jejich výhodách i omylech, nerovnováhu výsledků v jednotlivých světových populacích a možnosti rutinního klinického využití – ve smyslu predikce rizika a k volbě optimální strategie. ESAIC metodická doporučení se soustřeďují na tři různé pacientské kategorie z pohledu troponinu a B‑natriuretických peptidů. Text v podrobných tabulkách zpracovává indikace, určování a sledování výsledků i jejich klinického významu. B‑typ v NT‑pro BNP je v tomto směru průkaznější v kategorii „Moderate“. Zatím soubory dosahují jen nízké přesvědčivosti z pohledu prognózy, míry rizika a změn při cílené předoperační přípravě. Text velmi podrobně a koncizně zpracovává dosud ne zcela jednoznačně zpracovatelné výsledky a v závěru důrazně vyzývá k pokračování výzkumu. doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. jarmila.drabkova@fnmotol.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=