PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Pooperační delirium up‑to‑date | 73 / Anest intenziv Med. 2023;34(2):69-75 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz nem v léčbě hyperaktivní formy POD, kdy u remimazolamu bylo dříve dosaženo žádané analgosedace s lepší kontrolou [57]. Z alfa-2 agonistů lze využít dexmedotomidin (působí jako specifický agonista alfa-2 receptorů). Dexmedetomidin je vhodným lékem pro prevenci i terapii POD [65]. Jeho podání v perioperačním období je asociováno s nižším výskytem deliria po celkové anestezii. Propofol není k léčbě doporučován. Nižší incidence POD u starších pacientů byla pozorována při analgosedaci dexmedetomidinem než propofolem [66]. Mimo aktivní farmakologickou léčbu POD je vždy nutné myslet i dostatečnou kontrolu bolesti, která je sama o sobě rizikovým faktorem vzniku POD. Jsou preferovány metody multimodální analgezie, s minimální tolerovatelnou dávkou opioidů. U starších pacientů dochází může dojít při delším podávání opiodů (obvykle 2–3 dny) k jejich kumulaci. Často je prvním projevem akutní respirační selhání. Pokud se symptomy deliria neobjeví po dobu 48 hodin, můžeme označit POD za vyléčené [67]. Americká společnost anesteziologů (ASA) publikovala 6 jednoduchých kroků, které by se měly používat v každodenní klinické praxi. Jsou shrnuty v tabulce 3. Závěr POD je v klinické praxi často opomíjeným problémem, na který obvykle myslíme, až když se v pooperačním období setkáme s agitovaným pacientem, zejména v prostředí intenzivní péče. Přesnou příčinu vzniku neznáme, víme jen, že se jedná o kombinací více faktorů. Zásadní pomocí v naší klinické praxi může být časná identifikace rizikových pacientů v rámci předanestetického vyšetření. Mezi nejčastější rizikové faktory patří věk nad 65 let, přítomnost preexistujícího kognitivního poškození a vyšší hodnoty Clinical Frailty Scale. Výběr celkové nebo regionální anestezie naopak vliv na rozvoj na pooperačního deliria nemá. Během celkové anestezie je s výhodou monitorace hloubky celkové anestezie a využití metod multimodální analgezie. V období po operačním zákroku na jednotce intenzivní péče by měl být samozřejmostí screening na přítomnost POD, optimálně některým z validovaných testů (například CAM‑ICU). Jedině pravidelně prováděný screening nám může pomoci odhalit hypoaktivní formu deliria, která se jinak diagnostikuje velmi obtížně a často zůstane nepovšimnuta. Terapii pooperační deliria lze rozdělit na nefarmakologickou, farmakologickou, kauzální a symptomatickou. Zavedení nefarmakologických preventivních postupů do každodenní klinické praxe má své místo i v terapii POD. Z velké části se jedná o jednoduché a levné metody, jako jsou výhled na hodiny nebo orientace pacienta. Nesmíme zapomínat na kauzální léčbu, odhalení důvodu vzniku POD. Mezi nejčastější důvody patří (infekce, hypoglykemie, iontová dysbalance). Farmakologická léčba by měla být používána jako metoda poslední volby, ideálně jen ke zvládnutí agresivních a agitovaných pacientů. Data o použití antipsychotik a jiných farmak v léčbě hyperaktivního deliria jsou bohužel nadále omezená a rozporuplná. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nemají střet zájmů v souvislosti s tématem práce. Podíl autorů: Všichni autoři rukopis četli, souhlasí s jeho zněním a zasláním do redakce časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína. K.N. a T.G. se podíleli na rešeršní činnosti, návrhu struktury článku. Hodnocení nalezených abstraktů a na jejich kompletaci do článku se podíleli K.N., T.G. a L.M. Financování: Prezentace byla podpořena specifickým vysokoškolským výzkumným projektem IGA Univerzity Palackého v Olomouci č. IGA_LF_2022_007 Chronická onemocnění a manifestace geriatrických syndromů v kontextu kvality života (RVO 61989592). Poděkování: Ráda bych poděkovala doc. MUDr. Tomáši Gabrhelíkovi, Ph.D., za množství cenných a inspirativních rad, podnětů a vstřícnosti při konzultacích. Mé poděkování patří také doc. et doc. PhDr. Kateřině Ivanové, Ph.D., za metodickou a odbornou pomoc při zpracovávaní článku. Registrace: N/A. Projednání etickou komisí: N/A. LITERATURA 1. Nakhaje M, Tsai A. Preoperative Assessment of Geriatric Patients. Anesthesiol Clin. [Internet]. 2015 Sep;33(3):471-80. [cited 2022-12-12]. Available from: doi: 10.1016/j.anclin.2015. 05. 005. 2. Eckenhoff RG, Maze M, Xie Z, Culley DJ, Goodlin SJ, Zuo Z, et al. Perioperative Neurocognitive Disorder: State of the Preclinical Science. Anesthesiology. 2020 Jan;132(1):55-68. doi: 10.1097/ALN.0000000000002956. PMID: 31834869; PMCID: PMC6913778. 3. Mossie A, Regasa T, Neme D, Awoke Z, Zmedkun A, Hailu S. Evidence‑Based Guideline on Management of Postoperative Delirium in Older People for Low Resource Setting: Systematic Review Article. Int J Gen Med. [Inernet]. 2022 Apr 14;15:4053-4065. [cited 2022-1207]. Available from: doi: 10.2147/IJGM.S349232. 4. Janssen TL, Alberts AR, Hooft L, Mattace‑Raso F, Mosk CA, van der Laan L. Prevention of postoperative delirium in elderly patients planned for elective surgery: systematic review and meta‑analysis. Clin Interv Aging. 2019 Jun 19;14:1095-1117. doi: 10.2147/CIA.S201323. PMID: 31354253; PMCID: PMC6590846. 5. Janjua MS, Spurling BC, Arthur ME. Postoperative Delirium. 2023 Feb 12. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2023 Jan–. PMID: 30521252. 6. Watt J, Tricco AC, Talbot‑Hamon C, Pham B, Rios P, Grudniewicz A, et al. Identifying Older Adults at Risk of Delirium Following Elective Surgery: A Systematic Review and Meta ‑Analysis. J Gen Intern Med. 2018 Apr;33(4):500-509. doi: 10.1007/s11606-017-4204-x. Epub 2018 Jan 26. PMID: 29374358; PMCID: PMC5880753. 7. Committee on Standards and Practice Parameters; Apfelbaum JL, Connis RT, Nickinovich DG; American Society of Anesthesiologists Task Force on Preanesthesia Evaluation; Pasternak LR, Arens JF, Caplan RA, Connis RT, Fleisher LA, Flowerdew R, et al. Practice advisory for preanesthesia evaluation: an updated report by the American Society of AnestheTab. 3. ASA – 6 jednoduchých kroků do každodenní praxe [68] Doporučení Komentář 1. edukace a trénink personál umí identifikovat a léčit pacienta s POD 2. předoperační zhodnocení kognitivních funkcí jednoduchý, rychlý test, např. Mini-Cog 3. pooperační screening POD všichni starší pacienti po výkonu, 2× denně 4. preventivní nefarmakologické intervence spolupráce celého týmu, mobilizace, periodická reorientace, vrácení senzorických pomůcek 5. management bolesti multimodální analgezie, minimální sedace 6. léčba antipsychotiky léčba antipsychotiky jen ve výjimečných případech hyperaktivní formy, nepoužívat rutinně
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=