Anesteziologie a intenzivní medicína – 2/2023

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Pooperační delirium up‑to‑date 72 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2023;34(2):69-75 / www.aimjournal.cz v léčbě pooperačního deliria použít ke zmírnění středních až vážných symptomů agitace či psychotických syndromů. Jeho hlavní výhodou je nízké riziko sedace pacienta. I přesto by se měly dávka haloperidolu vždy titrovat s opatrností a upravit dle individuální odpovědi pacienta. Léčebným cílem je co nejnižší možná léčebná dávka, při které dojde k ustoupení klinických příznaků. Maximální možnou dávkou je 4,5 mg za 24 hodin. Vyšší dávky by se měly vždy podávat na jednotce intenzivní péče, za kontinuální monitorace pacienta. Není doporučeno kontinuální nebo profylaktické podávání. Důkazy pro použití haloperidolu v léčbě POD jsou ale stále nejednoznačné. Terapie haloperidolem neovlivní trvání deliria, délku hospitalizace na jednotce intenzivní péče nebo v nemocnici [56–59]. Levomepromazin je v ČR dostupný jak v tabletové formě, tak i v intravenózní formě. Pro jeho rutinní používání je však k dispozici velmi málo dat. Atypická antipsychotika zahrnují quetiapin, tiapridal, melperon, olanzapin, ziprasidon a risperidon. Typická i atypická antipsychotika působí jako antagonisté D2 receptorů, i když mají značně rozdílnou afinitu [36]. U atypických antipsychotik jsou méně vyjádřeny extrapyramidové příznaky nebo mohou zcela chybět [37]. Metanalýza autorů Folk et al. ukázala, že atypická antipsychotika (quetiapin, olanzapin, tiapridal aj.) redukují riziko pooperačního deliria efektivněji než haloperidol, ale významný efekt sledovali pouze u vysoce rizikových pacientů [60]. Melperon (Buronil) se v léčbě POD nedoporučuje, jednou z indikací jsou abstinenční příznaky při alkoholismu. Další lékovou skupinou jsou benzodiazepiny (midazolam, diazepam, oxazepam a remimazolam). Jejich účinek je zprostředkován přes GABA receptory, váží se na specifické vazebné místo v GABAergním receptorovém komplexu [38]. Benzodiazepiny mají omezený význam v léčbě pooperačního deliria, jejich primární indikace je terapie deliria tremens. Dále se využívají u syndromu závislosti na opioidech [61–62]. Podle Cochrane Database of Systematic Reviews může tato terapie naopak zvyšovat riziko vzniku hypoaktivního deliria [63]. Titrovaná dávka midazolamu se může využít v rámci farmakologické premedikace těsně před operačním zákrokem [64]. Lorazepam má při intravenózním podání rychlejší nástup účinku než antipsychotika, ale i on může zhoršit stav zmatenosti [63]. Remimazolam je relativně novým lékem ze skupiny benzodiazepinů, a proto jsou data ohledně léčby deliria tremens omezená. V randomizované kontrolované studii byl srovnáván jeho efekt s dexmedetomidiTab. 2. Léky používané k léčbě pooperačního deliria Látka Dávkování Způsob podání Nežádoucí účinky haloperidol 0,25–1 mg i. v. per os, i. m., i. v. „ prodloužení QT intervalu, extrapyramidové příznaky (u dávek > 4,5mg za 24 hodin) [39] „ neuroleptický maligní syndrom levomepromazin 25–50 mg p. o. za 24 h, postupné navýšení do maximální dávky 300 mg za 24 hodin, u starších pacientů co nejnižší dávky [40] p. o., i. v. „ prodloužení QT intervalu „ torsade de pointes „ maligní neuroleptický syndrom [40] quetiapin 25 mg až 200 mg za 24 h [41] p. o. „ v Japonsku kontraindikován u pacientů s diabetes mellitus – vážné případy ketoacidózy při vyšším dávkování [42] tiapridal 100–200 mg i. v. každých 6 h [43] i. v., p. o. „ insomnie, agitovanost melperon 25–400 mg, ve 3–4 dílčích dávkách během 24 h [44] p. o. „ trombocytopenie, parkinsonismus [44] midazolam „ 0,03–0,3 mg/kg i. v. v dílčích dávkách, titrované podání „ udržovací dávka 0,03–0,2 mg/kg/ hod [45] i. v. „ zvýšené riziko rozvoje hypoaktivního deliria diazepam „ 5–10 mg i. v./i. m. každé 4 hodiny „ 5–15 mg p. o. v dílčích dávkách, titrované podání [46] i. v., p. o., i. m. „ zvýšené riziko rozvoje hypoaktivního deliria oxazepam „ 1–3 tablety každých 6 hodin [47] p. o. „ zvýšené riziko rozvoje hypoaktivního deliria [47] remimazolam „ 0,075 mg/kg bolus, následovaný udržovací dávkou 0,1–0,3 mg/kg/h „ maximální dávka 17,5 mg [48] i. v. „ zimnice, bradykardie „ respirační deprese, hypotenze [48] lorazepam „ 0,5–1 mg [50] p. o. „ ospalost, sedativní účinky „ únava [49] „ nezávislý rizikový faktor rozvoje POD [50] olanzapin „ počáteční dávka 10 mg/den [51] p. o. „ zvýšená chuť k jídlu „ zvýšená hladina cholesterolu „ parkinsonismus [51] ziprasidon „ 2,5–5 mg (počáteční dávka), titrované podání [52] p. o. „ insomnie, somnolence „ bolest hlavy „ horečka [52] risperidon „ 0,5–1 mg (počáteční dávka) [53] p. o. „ insomnie, somnolence „ parkinsonismus, bolest hlavy [53] dexmedetomidin „ infuze 0,1–1,4 μg/kg/h [54] i. v. „ hypotenze a bradykardie [54] propofol „ 1,5–4,5 mg/kg/h [55] i. v. „ somnolence „ respirační útlum [55]

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=