Anesteziologie a intenzivní medicína – 1/2023

původní práce / original paper Kumulativní CT dávka záření u nemocných s pankreatitidou. Cesta k osvícení? | 7 / Anest intenziv Med. 2023;34(1):5-7 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz tivní, ale má i svou neodmyslitelnou negativní prediktivní hodnotu (tedy umožňuje nám se eventuálně intervenci i vyhnout), je na místě vždy individuálně a pečlivě zvážit potřebu CT vyšetření provést. Závěr Přestože rozšíření CT diagnostiky tvoří významný pokrok z hlediska diagnostiky a stratifikace AP, je klíčové zvyšovat povědomí o odvrácené straně tohoto pokroku, především z pohledu možných rizik ionizujícího záření. Rovněž je nutné nadále prohlubovat strategie snižující dávku záření, ať už vhodnou indikací vyšetření klinickým lékařem, inovací zastaralých skenerů a softwarových protokolů snímkování a zpracování obrazu (jako např. DECT, MECT), tak také využitím jiných zobrazovacích modalit (kontrastní ultrazvukové zobrazení, MRI). Toto je důležité zejména u mladších pacientů s vidinou dalších opakovaných CT vyšetření. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Autoři prohlašují, že nemají střet zájmů v souvislosti s tématem práce. Podíl autorů: N/A. Financování: Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705). Poděkování: N/A. Registrace v databázích: N/A. Projednání etickou komisí: N/A. LITERATURA 1. Papachristou GI, Muddana V, Yadav D, O’Connell M, Sanders MK, Slivka A, et al. Comparison of BISAP, Ranson’s, APACHE‑II, and CTSI Scores in Predicting Organ Failure, Complications, and Mortality in Acute Pancreatitis. American Journal of Gastroenterology. 2010;105(2):435-41. doi: 10.1038/ajg.2009.622. PubMed PMID: WOS:000274452400025. 2. Loughenbury PR, Gentles SL, Murphy EJ, Tomlinson JE, Borse VH, Dunsmuir RA, et al. Estimated cumulative X‑ray exposure and additional cancer risk during the evaluation and treatment of scoliosis in children and young people requiring surgery. Spine Deformity. 2021;9(4):949-54. doi: 10.1007/s43390-021-00314-6. PubMed PMID: WOS:000674326300011. 3. Pola A, Corbella D, Righini A, Torresin A, Colombo PE, Vismara L, et al. Computed tomography use in a large Italian region: trend analysis 2004-2014 of emergency and outpatient CT examinations in children and adults. European Radiology. 2018;28(6):2308-18. doi: 10.1007/s00330-017-5225-x. PubMed PMID: WOS:000431653200007. 4. Martin CJ, Harrison JD, Rehani MM. Effective dose from radiation exposure in medicine: Past, present, and future. Physica Medica‑European Journal of Medical Physics. 2020;79:8792. doi: 10.1016/j.ejmp.2020. 10. 020. PubMed PMID: WOS:000604329700009. 5. Kritsaneepaiboon S, Jutiyon A, Krisanachinda A. Cumulative radiation exposure and estimated lifetime cancer risk in multiple‑injury adult patients undergoing repeated or multiple CTs. European Journal of Trauma and Emergency Surgery. 2018;44(1):19-27. doi: 10.1007/s00068-016-0665-6. PubMed PMID: WOS:000424709700005. 6. Taydas O, Unal E, Karaosmanoglu AD, Onur MR, Akpinar E. Accuracy of early CT findings for predicting disease course in patients with acute pancreatitis. Japanese Journal of Radiology. 2018;36(2):151-8. doi: 10.1007/s11604-017-0709-9. PubMed PMID: WOS:000424305300010. 7. Leppaniemi A, Tolonen M, Tarasconi A, Segovia‑Lohse H, Gamberini E, Kirkpatrick AW, et al. 2019 WSES guidelines for the management of severe acute pancreatitis. World Journal of Emergency Surgery. 2019;14. doi: 10.1186/s13017-019-0247-0. PubMed PMID: WOS:000471639400002. 8. Podda M, Pacella D, Pellino G, Coccolini F, Giordano A, Di Saverio S, et al. coMpliAnce with evideNce‑based cliniCal guidelines in the managemenT of acute biliaRy pancreAtitis): The MANCTRA-1 international audit. Pancreatology. 2022;22(7):902-16. doi: 10.1016/j. pan.2022. 07. 007. PubMed PMID: WOS:000923934600012. 9. Maňák J, Rejchrt S, Andrašina T, Satinský I, Šubrt Z, Loveček M, et al. KDP Těžká akutní pankreatitida. ÚZIS ČR, 2020; https://kdp.uzis.cz. 2022. ZAJÍMAVOSTI Z LITERATURY Perioperační anafylaxe Tacquard C, Iba T, Levy JH. Perioperative Anaphylaxis. Anesthesiology. 2023 Jan 1;138(1):100-110. doi: 10.1097/ALN.0000000000004419. PMID: 36413685. Široký přehledový článek je propracován oborovými univerzitními pracovišti anesteziologie, urgentní medicíny a perioperační medicíny z Japonska, Francie, USA a je doplněný 72 citacemi a řadou přehledných tabulek a návodů. Celý text didakticky zdůrazňuje, že anesteziologové jsou angažováni na početných různorodých pracovištích svých nemocnic, a to s velmi rozsáhlým mnohaoborovým záběrem medicíny. Musí mít z toho důvodu náležitý, v základech odpovídající přehled o jejich náplních, postupech, možnostech, vybavení. Jako odborně reprezentativní příklad v tomto směru zvolili autoři anafylaxi z pohledu od málo významných nežádoucích perioperačních projevů až po náhlou, překvapivou perioperační srdeční zástavu. Pojednávají systematicky její incidenci – výběrově až v 60 % případů, její patofyziologii, projevy a zásadní neodkladné postupy při jejím vzniku a průběhu. Při anafylaxi vyvolané IgE se účastní především bazofily a žírné buňky. Triggerem bez předchozí senzitizace je v názorném piktoriálním schématu uvedeno zejména atrakurium, mivakurium, morfin a v jednotlivých případech i antibiotika s podílem uvolněného histaminu. Přehledné a podrobné tabulky je symptomatologicky vypisují a kategorizují do čtyř skupin podle závažnosti reakce – od erytému a urtiky, až po zástavu srdeční a zástavu dýchání. Autoři popisují i diferenciální diagnostiku, protože mezi vyvolavatele je nutno peroperačně zařadit i latex, radiokontrastní i. v. přípravky, chlorhexidin, sugammadex, přípravky s galaktózou atd. Text popisuje náležitý perioperační postup i rozsah znalostí, které by měl mít každý anesteziolog pro okamžitý konkrétní postup a dokonce i pro přípravu kvalitní edukativní přednášky. doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. jarmila.drabkova@fnmotol.cz

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=