Impaktováno v Emerging Sources Citation Index. Indexováno v EMBASE, Excerpta Medica, Scopus, Emerging Sources Citation Index. Excerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, EBSCO – ACADEMIC SEARCH COMPLETE. Z obsahu PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Management pacientů s traumatem v ČR – výsledky dotazníkové studie napříč 12 traumacentry pro dospělé Management of patients with trauma in the Czech Republic – results of a questionnaire study across 12 trauma centers for adults PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Patogeneze euglykemické ketoacidózy asociované se SGLT2 inhibitory Pathogenesis of euglycemic ketoacidosis associated with SGLT2 inhibitors Management embolie plodovou vodou Management of amniotic fluid embolism KAZUISTIKA / CASE REPORT Euglykemická ketoacidóza asociovaná se SGLT2 inhibitory a DPP4 inhibitory – rozbor kazuistik Euglycemic ketoacidosis associated with SGLT2 inhibitors and DPP4 inhibitors – discussion of case reports KLINICKÁ FYZIOLOGIE / CLINICAL PHYSIOLOGY Klinická fyziologie respiračního systému a patofyziologie hyperkapnie Clinical physiology of the respiratory system and pathophysiology of hypercapnia KRÁTKÁ SDĚLENÍ / SHORT COMMUNICATIONS Alois Alzheimer: lékař, na kterého se zapomíná Alois Alzheimer: The doctor, who was forgotten … Anesteziologie a intenzivní medicína ISSN 1805-4412 (ON-LINE) ROČNÍK 35, ROK 2024, ČÍSLO 2 (ČERVEN) 2024 / 2
Vydavatel získává otištěním příspěvku výlučné nakladatelské právo k jeho užití. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých článků či inzerátů. Jakákoli reprodukce obsahu je povolena pouze s přímým souhlasem redakce a písemným souhlasem vlastníka autorských práv. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit či stylisticky upravovat. Na otištění rukopisu není právní nárok. Impaktováno v Emerging Sources Citation Index. Indexováno v EMBASE, Excerpta Medica, Scopus, Emerging Sources Citation Index. Excerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, EBSCO – ACADEMIC SEARCH COMPLETE. REDAKČNÍ RADA / EDITORIAL BOARD VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF doc. MUDr. Jiří Málek, CSc. ZÁSTUPCI VEDOUCÍHO REDAKTORA / ASSOCIATE EDITORS prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC prof. MUDr. Jan Beneš, Ph.D. EMERITNÍ VEDOUCÍ REDAKTOŘI / EMERITE EDITORS-IN-CHIEF MUDr. Ivan Herold, CSc. prof. MUDr. Milan Adamus, Ph.D., MBA REDAKTOŘI / EDITORS doc. MUDr. David Astapenko, Ph.D., MBA doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., FESAIC EXTERNÍ PORADNÍ SBOR / ADVISORY BOARD prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. prof. MUDr. František Duška, Ph.D., AFICM, EDIC prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D. prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., EDIC MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC doc. MUDr. Roman Záhorec, CSc. EDITOŘI SEKCÍ / EDITORS OF THE SECTIONS Intenzivní medicína prof. MUDr. Jan Beneš, Ph.D. doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., EDIC doc. MUDr. Pavel Dostál, Ph.D., MBA doc. MUDr. Jan Máca, Ph.D. MUDr. Bronislav Stibor Algeziologie doc. MUDr. Jiří Málek, CSc. doc. MUDr. Tomáš Gabrhelík, Ph.D. MUDr. Jan Lejčko prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc. Urgentní medicína doc. MUDr. Roman Škulec, Ph.D. MUDr. Jana Kubalová MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC Anesteziologie a perioperační medicína prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA, LL.M. prof. MUDr. Ivan Čundrle, Ph.D. MUDr. Dušan Mach MUDr. Peter Merjavý, PhD., EDRA, CETC prof. MUDr. Pavel Michálek, Ph.D., DESA, MSc. MUDr. Daniel Nalos prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MBA, FESAIC prof. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., MHA Nezařazené příspěvky/Jiné prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC doc. MUDr. David Astapenko, Ph.D., MBA MUDr. Renata Černá Pařízková, Ph.D., LL.M. doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., FESAIC Anesteziologie a intenzivní medicína 2024 / 2 Rok 2024; Ročník/volume 35 Číslo/number 1 (březen) Vychází: 5× ročně ISSN 1805-4412 (on-line) Evidováno u Ministerstva kultury ČR pod č. j. E 6101 Cit. zkratka: Anest intenziv Med. Webová stránka časopisu včetně archivu www.aimjournal.cz Vydavatel: Česka lékařská společnost J. E. Purkyně, o. s. Sokolská 31, 120 26 Praha 2, IČ: 00444359 Nakladatel: Solen, s. r. o., www.solen.cz Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, IČ: 25553933 Odpovědná redaktorka: Mgr. Helena Zedníčková e-mail: zednickova@solen.cz / tel.: 778 976 986 Grafická úprava, sazba: DTP Solen, Mgr. Tereza Krejčí Zasílání rukopisů: Zasílejte prostřednictvím redakčního systému ACTAVIA na webových stránkách www.aimjournal.cz. Předplatné: Pro ČR i SR zajišťuje: Solen, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Tel.: 585 209 206, e-mail: predplatne@solen.cz Předplatné objednávejte na emailu predplatne@solen.cz, ve kterém uveďte jméno a příjmení, fakturační údaje a mailovou adresu, na kterou má být časopis zasílán. Cena pro ČR: předplatné na rok 2024 500 Kč, jednotlivé číslo 110 Kč Cena pro SR: předplatné na rok 2024 25 €, jednotlivé číslo 6 €
EDITORIAL Role recenzentů – nenahraditelná, ale bohužel neviditelná… | 85 / Anest intenziv Med. 2023;35(2):85-86 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Role recenzentů – nenahraditelná, ale bohužel neviditelná… Na jednom z nedávných jednání redakční rady bylo otevřeno téma recenzentů – jejich dostatečný počet a odborná kvalita jsou zcela zásadní pro každý časopis, pokud si chce budovat nebo udržovat pověst odbornou komunitou respektovaného periodika [1–3] – bez ohledu na to, v jaké „lize“ (z pohledu velikosti impakt faktoru) se aktuálně nachází. Ostatně je to právě průkazná existence kvalitního recenzního řízení, kterými se „dobré“ časopisy odlišují od těch tzv. predátorských. Přestože je recenzní řízení základním předpokladem publikování výsledků vědecké práce, práce recenzentů je obvykle navenek anonymní, prakticky neviditelná, časově značně náročná a nehonorovaná, v neposlední řadě někdy autory vnímaná jako nástroj kritiky a nikoliv pomoci – jinými slovy, recenzent je vždy v pozadí, i když často významně přispěje k výsledné podobě článku a jeho citačnímu ohlasu. I proto jsme se rozhodli ve formátu editorialu a) zdůraznit význam recenzního řízení pro časopis a v širším kontextu pro celou odbornou komunitu, b) komentovat vybrané aktuální problémy, ale zejména c) využít editorial k poděkování všem recententům za jejich práci, bez níž by náš (ale ani jiný) časopis nemohl existovat. Jaké role plní recenzní řízení pro časopis, vědu, ale i pro samotné recenzenty? 1. Garance kvality – správná recenze má garantovat odbornou kvalitu a vědeckou integritu publikovaného textu, recenzenti vyhodnocují validitu, spolehlivost a relevanci příspěvků, které jsou autory odesílány do redakce se žádostí o otištění. 2. Strážce vědy – recenzenti jednají jako strážci vědeckých znalostí a vědecké metodologie, určují hodnotu, význam a přínos výsledků vědecké činnosti ještě před tím, než jsou tyto přijaty k publikaci, čímž podporují důvěryhodnost a standardy akademických časopisů. 3. Peer Validation (český ekvivalent termínu nebyl nalezen) – recenzenti poskytují vzájemné ověření výzkumné práce kritickým hodnocením metodologie, výsledků, interpretací a závěrů, čímž zachovávají přísnost a důvěryhodnost vědeckého procesu a metodiky vědy. 4. Zpětná vazba a vylepšení odborného i formálního obsahu textu pro autory – recenzenti přinášejí autorům cennou zpětnou vazbu a konstruktivní kritiku, která je vede při zlepšování srozumitelnosti, struktury a celkové kvality jejich rukopisů a podporuje kulturu neustálého zlepšování vědecké komunikace. Hlavním cílem recenze nemá být primárně kritika, ale identifikace těch částí práce, kde recenzent vidí prostor či příležitost k dalšímu odbornému anebo jazykovému vylepšení textu. 5. Identifikace chyb a nedodržování zásad správné vědecké práce – recenzenti pomáhají odhalovat chyby, nesrovnalosti a potenciální pochybení při výzkumu, jako je plagiátorství nebo manipulace s daty, chrání tak etické standardy a autentičnost odborných publikací. 6. Šíření odborných znalostí a nových vědeckých poznatků – recenzenti přispívají k vědeckému pokroku tím, že usnadňují publikování původního výzkumu, který rozšiřuje stávající objem odborné literatury (evidence) a podporují tak rozvoj daného oboru. 7. Uznání a přínos – recenze článků v odborných vědeckých časopisech je sice dobrovolná a nehonorovaná služba, ale recenzentům poskytuje možnost pracovat pro svůj obor, jeho rozvoj a v neposlední řadě získat uznání za svou odbornost a práci pro odbornou komunitu. 8. Sebevzdělávání a profesní rozvoj – zapojení do procesu vzájemného hodnocení umožňuje recenzentům zlepšit své dovednosti kritického myšlení, rozšířit svou znalostní základnu a přispět k rozvoji vědecké komunikace, což v konečném důsledku slouží širší vědecké komunitě. Jaké jsou aktuální problémy recenzního řízení v našem časopise? Podobné jaké v jiných časopisech – nedostatek recenzentů, kvalita recenzí a (ne)dodržování termínů. Zájem „stát se recenzentem“ je mezi lékaři našeho oboru nízký. O důvodech lze jen spekulovat, s největší pravděpodobností zde hraje roli časová a odborná náročnost recenzní práce, někdy možná i mylná premisa, že recenzentem může být jen lékař z akademického prostředí či s nějakým vědeckým titulem. Nikoliv, podstatné jsou znalost tématu, klinická zkušenost dané problematiky, znalost základů metodologie vědy a v neposlední řadě schopnost formulovat své recenzní připomínky tak, aby (na)plnily základní smysl a cíl recenzního řízení – upozornění na oblasti práce, kde je prostor pro zlepšení metodologické, obsahové či jazykové části textu. Jsme přesvědčeni, že takových lékařů má náš obor dostatek, jen o nich nevíme. Recenzenti renomovaných světových časopisů jsou často lékaři, kteří jsou „jen“ špičkoví odborníci v daném tématu, bez jakýchkoliv akademických hodností či titulů. Důkladná a poctivá recenze znamená často hodiny a hodiny práce nad textem, vyhledávání recentních vědeckých zdrojů, hledání vhodných formulací pro své připomínky a komentáře tak, aby byly vnímány konstruktivně a pozitivně, aby napomohly autorovi jeho text vylepšit v maximální možné míře (pokud to primární verze textu vůbec umožňuje). Na náročnosti recenzí nemění zatím nic ani nástup AI do všech oblastí našeho profesního života, recenzní činnost samozřejmě nevyjímaje. Otázky typu „může AI zásadně změnit (= zkrátit) recenzní práci… pokud ano, jaká je kvalita recenze?“ jsou přirozené
EDITORIAL Role recenzentů – nenahraditelná, ale bohužel neviditelná… 86 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2023;35(2):85-86 / www.aimjournal.cz a legitimní z pohledu hledání efektivity a časové úspory jakékoliv lidské činnosti, kde se AI může uplatnit, tedy i recenzní činnosti. Průkazná data o vlivu AI na kvalitu recenze chybí, některé časopisy (např. Lancet Respiratory Medcine) ale již nyní použití AI pro recenzi zakazují [4]. Děkujeme všem minulým i současným recenzentům za jejich práci, za jejich službu odborné komunitě i za to, že jsou smířeni s nevděčnou rolí recenzenta. Rolí, která je skryta v každém publikovaném článku, s rolí, která i když je neviditelná, je v pravém slova smyslu zcela nenahraditelná. Nenahraditelná nejenom nástroji současné AI, ale především nenahraditelná pro náš obor, jeho rozvoj a udržení pozice ve vědeckém i akademickém prostředí. prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, FESAIC předseda výboru ČSARIM a zástupce vedoucího redaktora doc. MUDr. Jiří Málek, CSc. vedoucí redaktor LITERATURA 1. Peer Review Process [Internet]. last update 2024 Feb 4 [cited 2024 Jun 03]. Available from: https://amj.amegroups.org/pages/view/peer‑review‑process. 2. Cho YG, Park HA. Peer review process in medical journals. Korean J Fam Med. 2013 Nov;34(6):372-6. doi: 10.4082/kjfm.2013. 34. 6.372. Epub 2013 Nov 25. PMID: 24340158; PMCID: PMC3856278. 3. Willis LD. The Peer Review Process. Respir Care. 2024 Mar 27;69(4):492-499. doi: 10.4187/ respcare.11838. PMID: 38538018; PMCID: PMC11108116. 4. Cheng K, Sun Z, Liu X, Wu H, Li C. Generative artificial intelligence is infiltrating peer review process. Crit Care. 2024 May 7;28(1):149. doi: 10.1186/s13054-024-04933-z. PMID: 38715069; PMCID: PMC11077838.
| 87 ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz OBSAH / CONTENT EDITORIAL Role recenzentů – nenahraditelná, ale bohužel neviditelná… The role of reviewers – irreplaceable, but unfortunately invisible… Černý V. 85 PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Management pacientů s traumatem v ČR – výsledky dotazníkové studie napříč 12 traumacentry pro dospělé Management of patients with trauma in the Czech Republic – results of a questionnaire study across 12 trauma centers for adults Holubová G., Vymazal T., Beitl E., Dráč P., Edelmann K., Gürlich R., Jícha Z., Kloub M., Kočí J., Krtička M., Menšík P., Pavelka T., Matějka J., Pleva L., Šír M., Šrám J., Durila M. 89 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Patogeneze euglykemické ketoacidózy asociované se SGLT2 inhibitory Pathogenesis of euglycemic ketoacidosis associated with SGLT2 inhibitors Šitina M., Šrámek V. 98 Management embolie plodovou vodou Management of amniotic fluid embolism Pešková K., Štourač P., Seidlová D. 104 KAZUISTIKA / CASE REPORT Euglykemická ketoacidóza asociovaná se SGLT2 inhibitory a DPP4 inhibitory – rozbor kazuistik Euglycemic ketoacidosis associated with SGLT2 inhibitors and DPP4 inhibitors – discussion of case reports Šitina M., Šrámek V. 116 KLINICKÁ FYZIOLOGIE / CLINICAL PHYSIOLOGY Klinická fyziologie respiračního systému a patofyziologie hyperkapnie Clinical physiology of the respiratory system and pathophysiology of hypercapnia Řehák D., Astapenko D., Černý V. 122 má od června 2023 impakt faktor
88 | Obsah / content ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz KRÁTKÁ SDĚLENÍ / SHORT COMMUNICATIONS Alois Alzheimer: lékař, na kterého se zapomíná Alois Alzheimer: The doctor, who was forgotten Málek J. 125 Použití plné krve u pacientů se život ohrožujícím krvácením v důsledku traumatu: souhrn a konsenzus jednání mezioborového panelu Use of whole blood transfusion in patients with life-threatening bleeding after trauma: summary and consensus fo interdisciplinary board Bláha J., Bohoněk M., Černý V., Klugar M., Kočí J., Loužil J., Řeháček V., Truhlář A., Zýková I. 127 KORESPONDENCE / CORRESPONDENCE Komentář k článku: Použití plné krve u pacientů se život ohrožujícím krvácením v důsledku traumatu: souhrn a konsenzus jednání mezioborového panelu Commentary on the article: Use of whole blood transfusion in patients with life-threatening bleeding after trauma: summary and consensus fo interdisciplinary board Blatný J. 131 Komentář k článku: Použití plné krve u pacientů se život ohrožujícím krvácením v důsledku traumatu: souhrn a konsenzus jednání mezioborového panelu Commentary on the article: Use of whole blood transfusion in patients with life-threatening bleeding after trauma: summary and consensus fo interdisciplinary board LejdarováH.-----------------------------------------------------------132 ZPRÁVY ODBORNÝCH SPOLEČNOSTÍ / REPORTS FROM PROFESSIONAL SOCIETIES Bronchoskopie jednorázovými endoskopy Bronchoscopy with disposable endoscopes Votruba J., Otáhal M., Balík M. 133 OBSAH / CONTENT Využíváme systém CrossRef. S články můžete snadno pracovat díky jednoznačnému identi kátoru DOI. S NÁMI SE NEZTRATÍTE Časopis je indexován v těchto databázích: Scopus, WOS, Embase, Bibliographia medica čechoslovaca, Excerpta medica a Academic Search Complete Časopis je impaktován v databázi WOS
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Management pacientů s traumatem v ČR – výsledky dotazníkové studie napříč 12 traumacentry pro dospělé | 89 / Anest intenziv Med. 2024;35(2):89-97 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz https://doi.org/10.36290/aim.2024.020 Management pacientů s traumatem v ČR – výsledky dotazníkové studie napříč 12 traumacentry pro dospělé Holubová G.1,2, Vymazal T.1, Beitl E.3, Dráč P. 4, Edelmann K.5, Gürlich R. 6, Jícha Z.7, Kloub M.8, Kočí J.9, Krtička M.10, Menšík P.11, Pavelka T.12, Matějka J.12, Pleva L.13, Šír M.13, Šrám J.14, Durila M.1,2 1Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha 2Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy 3I. ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha 4Traumatologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc 5Klinika úrazové chirurgie Fakulty zdravotních studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. 6Chirurgická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha 7Traumatologické centrum UVN‑VFN Praha 8Oddělení úrazové chirurgie Nemocnice České Budějovice, a. s. 9Klinika urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové 10Klinika úrazové chirurgie FN Brno a LF MU, Brno 11Traumatologické oddělení Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně 12Klinika ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Plzeň 13Klinika úrazové chirurgie a ortopedie Fakultní nemocnice Ostrava 14Traumatologicko‑ortopedické centrum Krajská nemocnice Liberec, a. s. Úvod: Navzdory existenci mnoha doporučených postupů v managementu traumat jsou traumata stále vedoucí příčinou smrti u mladých věkových skupin a mortalita se v České republice za posledních 10 let nesnížila. Nadále není zcela jasně definovaná problematika oběhové stability, indikace podání plné krve, rutinní využití jednotlivých zobrazovacích metod a prioritizace jed notlivých kroků péče. Rozhodli jsme se prostřednictvím dotazníkové studie zmapovat podobu iniciální péče o traumatizované pacienty napříč Českou republikou v rámci 12 traumacenter a najít společnou definici oběhové stability pacienta, která je klíčová pro posloupnost jednotlivých diagnosticko‑terapeutických kroků. Metodika: Vytvořili jsme dotazníkovou multicentrickou studii a oslovili klinická pracoviště všech traumacenter v České republice. Otázky byly zaměřeny na postup při ošetření traumatizovaných pacientů. V květnu 2022 byl dotazník zaslán vedoucím lékařům všech 12 traumacenter v České republice stanovených dle aktuálního Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Na základě odpovědí byly vytvořeny doplňující otázky. Vedoucí lékaři traumacenter odpovídali dle vlastního uvážení a aktuální situace na svém pra covišti. Získané odpovědi jsme zpracovali metodou popisné statistiky. Výsledky: V osmi centrech je vedoucím trauma týmu traumatolog. Nejčastěji (ve čtyřech centrech) tvoří trauma tým šest osob. Plnou krev podává pouze pět pracovišť, ačkoliv si sedm z 12 center myslí, že má indikaci k podávání u traumatizovaných pacientů. Oběhovou stabilitu lze definovat jako systolický tlak nad 80–90 mmHg bez vasopresorické podpory a srdeční frekvenci pod 120/min, hraniční sta bilitu jako stav, kdy je k udržení systolického TK nad 80–90 mmHg potřeba vasopresorická podpora a srdeční frekvence je 120–130/min a nestabilitu, kdy ani použití vasopresorů nevede ke stabilnímu udržení systolického tlaku nad 80–90 mmHg a srdeční frekvence je nad 130/min. Osm pracovišť má CT vyšetření jako součást urgentního příjmu a rutinní vyšetření RTG hrudníku, pánve a E‑FAST (Extended Focused Assessment with Sonography in Trauma) provádí pouze tři pracoviště. Všech 12 pracovišť se kloní k využití CT vyšetření u FAST pozitivního oběhově stabilního pacienta a čtyři centra i u hraničně stabilního pacienta ke stanovení definitivní diagnózy. Všechna centra jsou schopna provést hrudní drenáž na urgentním příjmu, 10 center provádí urgentní torakotomii a čtyři centra laparotomii. Pouze tři centra využívají katétr REBOA (Resuscitative Endovascular Balloon Occlusion of the Aorta) na urgentním příjmu. Závěr: Zjistili jsme, že navzdory určité variabilitě v postupu péče o traumata napříč Českou republikou je pojetí oběhové stability, hraniční stability a nestability společné všem traumacentrům. Toho lze využít v další odborné diskuzi směřující k optimalizaci managementu této skupiny pacientů. Klíčová slova: ATLS, celotělové CT, FAST, plná krev, trauma, REBOA. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORKY: Článek přijat redakcí: 11. 8. 2023; Článek přijat k tisku: 2. 5. 2024 MUDr. Gabriela Holubová, holubova.g@gmail.com Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2024;35(2):89-97
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Management pacientů s traumatem v ČR – výsledky dotazníkové studie napříč 12 traumacentry pro dospělé 90 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(2):89-97 / www.aimjournal.cz Management of patients with trauma in the Czech Republic – results of a questionnaire study across 12 trauma centers for adults Summary: Despite the existence of many guidelines in the management of trauma, trauma is still the leading cause of death in young age groups, and mortality has not decreased in the Czech Republic over the past 10 years. The issues of circulatory stability, indications for the administration of whole blood, routine use of imaging methods, and prioritization of individual care steps are still not clearly defined. We decided to use a questionnaire study to map what the initial care of traumatized patients looks like across our country in 12 trauma centers and to define the circulatory stability of the patient, on which the sequence of individual diagnostic and therapeutic steps is built. Methodology: We created a questionnaire-based multicenter study and addressed the clinical workplaces of all trauma centers in the Czech Republic. The questions were focused on the procedure for treating traumatized patients. In May 2022, the questionnaire was sent to the leading physicians of all 12 trauma centers in the Czech Republic, according to the current Bulletin of the Ministry of Health. Additional questions were created based on the answers. The leading physicians of the trauma centers answered at their discretion regarding the current situation at their workplace. We processed the answers obtained using descriptive statistics. Results: In eight centers, the head of the trauma team is a traumatologist. Most often (in four centers), a trauma team comprises six people. Only five centers administer whole blood, although seven of the 12 centers believe it has an indication for administration in traumatized patients. Circulatory stability can be defined as a systolic pressure above 80-90 mmHg without vasopressors and a heart rate below 120/min; borderline stability as a condition where vasopres sor support is needed to maintain the systolic blood pressure above 80-90 mmHg, and heart rate is 120-130/min and instability when even the use of vasopressors does not lead to maintain stable systolic pressure above 80-90 mmHg, and heart rate is above 130/min. Eight workplaces have CT scans as part of the emergency department, and routine X-rays of the chest, pelvis, and E-FAST (Extended Focused Assessment with Sonography in Trauma) are performed by only three sites. All 12 centers are inclined to use a CT scan at FAST positive circulatory stable patients, and four centers even in borderline stable patients to establish a definitive diagnosis. All centers can perform chest drainage in the emergency department; ten centers perform emergency thoracotomy, and four centers perform laparotomy. Only three centers use the REBOA (Resuscitative Endovascular Balloon Occlusion of the Aorta) catheter in the emergency room. Conclusion: Despite certain variability in trauma care management across the Czech Republic, the concepts of circulating stability, boundary stability, and instability are common to all trauma centers. These concepts can be used in further professional discussions to optimize the management of this group of patients. Key words: ATLS, whole‑body CT, FAST, whole blood, trauma, REBOA. Úvod Trauma je příčinou smrti u více než 5000 obyvatel v České republice (ČR) ročně. Navzdory existenci mnoha doporučených postupů v péči o traumatizované pacienty se za posledních 10 let počet úmrtí v naší republice v důsledku traumatu výrazně nesnížil [1]. Trauma je nadále vedoucí příčinou úmrtí v České republice za rok 2021 ve věkové kategorii od 15 do 34 let [2]. Kromě vysoké mortality traumata u přeživších pacientů často vedou k dočasné nebo trvalé invaliditě a potřebě dlouhodobé péče o fyzické a duševní zdraví včetně náročné rehabilitace. Z výše uvedených důvodů tato skupina představuje obrovskou zátěž i pro národní ekonomiku [3]. V péči o traumatizované pacienty existuje více postupů, kterými se lze řídit, zejména v iniciálním ošetření těchto pacientů, například certifikované kurzy ATLS (Advanced Trauma Life Support), BATLS (Battlefield Advanced Trauma Life Support), ETC (European Trauma Course). Existence různorodých postupů by mohla vést k odlišné praxi v péči o traumatizované pacienty v rámci České republiky. V problematice traumat existují navíc oblasti, které nejsou zcela jasně definované a nadále jsou předmětem diskuzí, například definice oběhové stability, indikace podání plné krve, rutinní využití zobrazovacích metod nebo prioritizace jednotlivých kroků v iniciálním managementu. To může rovněž potencovat vznik variability postupu péče o traumatizovaného pacienta. Z těchto důvodů jsme se rozhodli oslovit vedoucí lékaře všech Center vysoce specializované traumatologické péče (I. typu), dále označovaných jako traumacentrum/traumacentra. Cílem této studie bylo vytvořit přehled současné situace v managementu traumat v ČR. Za traumatizovaného pacienta pro účely této studie byl považován triáž pozitivní pacient tak, jak ho definuje Věstník Ministerstva zdravotnictví [4], který je indikovaný k primárnímu směřování do traumacentra. Dalším cílem studie bylo najít parametry a postupy, ve kterých panuje shoda či variabilita napříč traumacentry a společně definovat pojem oběhové stability, který je zásadní pro další kroky poskytované péče. Metodika Sestavili jsme dotazník s 12 otázkami týkajícími se iniciálního managementu pacientů s traumatem po převzetí na urgentním příjmu. Dotazy byly vybrány s cílem zjistit, jak jednotlivá traumacentra postupují po přijetí takového pacienta, v jakém týmu pracují, dle jakých parametrů
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Management pacientů s traumatem v ČR – výsledky dotazníkové studie napříč 12 traumacentry pro dospělé | 91 / Anest intenziv Med. 2024;35(2):89-97 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz prioritizují jednotlivé kroky, jak definují oběhovou stabilitu a jaké vybavení a postupy používají při ošetření. Dotazník byl rozeslán v květnu 2022 do 12 traumacenter pro dospělé v České republice uvedených ve Věstníku MZ ČR č. 3/2023 [5]. Odpovědi byly získány ze všech pracovišť v září 2022. Na základě získaných odpovědí byly položeny dolňující dotazy k upřesnění. Celkem dotazník obsahoval 17 otázek. Vedoucí lékaři traumacentra opovídali dle vlastního uvážení a aktuální situace na svém pracovišti. U některých otázek měli na výběr z několika možností a mohli vybrat více než jednu z nabízených odpovědí. Specializací traumatolog je v dotazníku míněn lékař se specializací ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, specializací chirurg je míněn lékař se specializací v základním oboru chirurgie. Odpovědi byly zpracovány metodami popisné statistiky. Výsledky 1. Kdo je vedoucí trauma týmu ve Vaší nemocnici? Traumatolog, chirurg, anesteziolog/intenzivista, lékař urgentního příjmu? Odpověď je shrnuta v Grafu 1. 2. Kdo by měl být, dle Vašeho názoru, vedoucím trauma týmu? Traumatolog, chirurg, anesteziolog/ intenzivista, lékař urgentního příjmu? Devět pracovišť preferuje traumatologa jako vedoucího trauma týmu. Tři pracoviště připouštějí dvě možné specializace v následujících kombinacích a) anesteziolog/intenzivista nebo traumatolog, b) chirurg nebo traumatolog, c) lékař urgentního příjmu nebo traumatolog. Záleží na lokálních podmínkách a objektivních možnostech jednotlivých pracovišť. 3. Z kolika osob je tvořen trauma tým? Uveďte všechny stabilní členy trauma týmu. Nejčastější počet stabilních členů trauma týmu (míněno lékařských i nelékařských profesí) je šest osob, a to celkem ve čtyřech centrech, ve třech centrech je tým tvořen devíti osobami, v dalších třech centrech je tým tvořen sedmi osobami a ve třech centrech pěti členy. Pouze v jednom centru je trauma tým tvořen osmi členy a v jednom centru 10 členy. Do odpovědí byli zahrnuti pouze stabilní členové týmu, kteří jsou vždy přítomni. Nebyli zohledňováni konziliáři, kteří se dovolávají dle individuálního posouzení. 4. Kdo je členem trauma týmu? Všech 12 trauma center má ve svém stabilním týmu anesteziologa/intenzivistu, 11 center má v týmu traumatologa / úrazového chirurga / ortopeda, sedm center radiologa, pět center obecného chirurga a v jednom centru je součástí stabilního týmu neurochirurg. Nejčastěji tvoří trauma tým tři nelékařští zdravotničtí pracovníci (NLZP), a to v šesti centrech, dva NLZP jsou stabilně součástí ve čtyřech centrech a čtyři NLZP jsou v týmu ve dvou traumacentrech. 5. Podáváte plnou krev u traumatických pacientů? Odpověď je shrnuta v Grafu 2. 6. Má použití plné krve, dle Vašeho názoru, indikaci u traumatických pacientů? Sedm center uvedlo, že podání plné krve má indikaci u traumatických pacientů, ačkoliv ji reálně podává pět z těchto center. 7a. Jak definujete oběhovou nestabilitu u traumatického pacienta? Systolický tlak 70, 80, 90, 100 mmHg bez vasopresorů, srdeční akce ≥ 90, 100, 110, 120, 130 bez vasopresorů, přítomnost vasopresorů, systolický tlak 70, 80, 90, 100 mmHg s vasopresory, srdeční akce ≥ 90, 100, 110, 120, 130 s vasopresory, šokový index nad 1 (srdeční akce vyšší než systolický tlak), jiný parametr? Odpovědi na tuto otázku byly variabilní, proto byly položeny doplňující otázky k upřesnění pojmu oběhové stability. Četnost užívání jednotlivých parametrů k hodnocení oběhové stability je shrnuta v Grafu 3. 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Traumatolog Chirurg Anesteziolog/Intenzivista Traumatolog / Lékař urgentního příjmu Graf 1. Vedoucí trauma týmu Graf 2. Podání plné krve u traumatických pacientů ANO – 5 NE – 7
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Management pacientů s traumatem v ČR – výsledky dotazníkové studie napříč 12 traumacentry pro dospělé 92 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(2):89-97 / www.aimjournal.cz 7b. Souhlasíte s tvrzením, že oběhovou stabilitu můžeme definovat jako systolický tlak ≥ 80–90 mmHg bez vasopresorické podpory? Pokud je systolický tlak ≥ 80–90 mmHg udržovaný vasopresory, jedná se o hraniční stabilitu? Pokud se nedaří udržet systolický tlak ≥ 80–90 mmHg ani vasopresory, jedná se o oběhovou nestabilitu? 7c. Souhlasíte s tvrzením, že srdeční frekvence je důležitá při posouzení oběhové stability a může sloužit jako pomocné kritérium? Srdeční frekvence < 120/min rovná se oběhová stabilita, srdeční frekvence 120–130/min rovná se hraniční stabilita, srdeční frekvence > 130/min rovná se oběhová nestabilita? Všechna centra se shodují na tom, že oběhová stabilita je při dosažení systolického tlaku nad 80–90 mmHg bez vasopresorické podpory. Za hraniční stabilitu všechna centra považují nutnost použití vasopresorů k udržení TK nad 80–90 mmHg, a pokud se TK nedaří udržet nad tyto hodnoty ani za použití vasopresorické podpory, jedná se o nestabilitu. Pro pět center je dalším hodnotícím kritériem oběhové nestability šokový index. Pokud je srdeční frekvence vyšší než systolický tlak, tedy hodnota šokového indexu je nad jedna, pak považují takového pacienta za oběhově nestabilního. Méně využívaným kritériem oběhové stability je hodnota srdeční frekvence. Všechna centra se ale shodují, že je důležitým pomocným kritériem k hodnocení oběhové stability. Jako stabilního pacienta lze považovat srdeční frekvenci pod 120/min, hraničně stabilního se srdeční frekvencí 120–130/min a nestabilního se srdeční frekvencí nad 130/min s ohledem na další kritéria oběhové stability. Jako další pomocná kritéria jedno pracoviště hodnotí klinické a laboratorní známky šoku, laktát nad 2,2 mmol/l a BE (base excess) pod tři. Jedno pracoviště pak i věk a rezervy pacienta. 8. Pro sedm pracovišť je přítomnost vasopresorů známkou oběhové nestability bez ohledu na hodnotu systolického krevního tlaku. Předpokládáme, že k vasopresorické podpoře se přistupuje, pokud není možné podáním tekutin dosáhnout systolický tlak ≥ 80–90 mmHg. Souhlasíte s tímto tvrzením? Tato otázka byla položena jako doplňující k upřesnění načasování zahájení vasopresorické podpory. Všechna pracoviště odpověděla, že k podání vasopresorů přistupujív momentě, pokud není možné podáním tekutin dosáhnout systolický tlak ≥ 80–90 mmHg. 9. Je na Vašem urgentním příjmu umístěno CT vyšetření jako jeho stavební součást? Osm pracovišť uvedlo, že mají CT vyšetření přímo na urgentním příjmu. Čtyři centra nemají CT vyšetření jako součást urgentního příjmu. 10. V případě, že máte CT na oddělení urgentního příjmu, přebíráte pacienta od ZZS přímo na vyšetřovně CT? Ne, nikdy. Ano, ale jen u oběhově stabilního pacienta. Ano vždy, i v případě oběhové nestability. Jiná podmínka? Šest z osmi pracovišť, která mají CT přímo na urgentním příjmu, uvedlo, že nikdy nepřebírají traumatického pacienta od ZZS přímo na CT vyšetřovně. Jedno pracoviště si takového pacienta na CT vyšetřovně přebírá pouze v případě oběhové stability či hraniční stability a jedno centrum přebírá na CT vyšetření pacienta výjimečně, pokud se jedná o izolované kraniotrauma. 11. Provádíte standardně u traumatizovaného pacienta vyšetření E-FAST, RTG hrudníku a RTG pánve? Pouze tři centra uvedla, že provádí standardně vše z uvedeného, tedy E-FAST, RTG hrudníku a RTG pánve. Tři centra provádí všechna vyšetření pouze u oběhově nestabilních pacientů. E-FAST bez RTG hrudníku a pánve vždy porovádí čtyři centra a pouze dvě centra provádí E-FAST bez rentgenového vyšetření pouze u oběhově nestabilních pacientů. Viz Graf 4. Graf 4. Standardní provedení RTG hrudníku, RTG pánve, E-FAST u všech traumatizovaných pacientů ANO – 3 NE – 9 14 12 10 8 6 4 2 0 TK systolický Přítomnost vasopresorů Šokový index Srdeční frekvence Klinické a laboratorní známky šoku Graf 3. Užívané parametry k hodnocení oběhové stability
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Management pacientů s traumatem v ČR – výsledky dotazníkové studie napříč 12 traumacentry pro dospělé | 93 / Anest intenziv Med. 2024;35(2):89-97 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz 12. Při pozitivním nálezu vyšetření E‑FAST je u oběhově nestabilního pacienta prioritou? Transport na operační sál k chirurgickému zákroku. Provedení celotělového vyšetření CT. Chirurgická intervence na oddělení urgentního příjmu (torakotomie, laparotomie, zevní fixace pánve)? Devět traumacenter uvedlo, že při pozitivním nálezu na E‑FAST vyšetření je u oběhově nestabilního pacienta, tzn. pokud se nedaří udržet systolický tlak ≥ 80–90 mmHg ani vasopresory, prioritou transport na operační sál k chirurgickému zákroku. Dvě pracoviště zvolila možnost provedení chirurgické intervence přímo na urgentním příjmu a jedno centrum uvedlo možnost provedení CT vyšetření i přes oběhovou nestabilitu. 13. Při pozitivním nálezu vyšetření E‑FAST je u oběhově stabilního pacienta prioritou? Transport na operační sál k chirurgickému zákroku. Provedení celotělového vyšetření CT. Chirurgická intervence na oddělení urgentního příjmu (torakotomie, laparotomie, zevní fixace pánve)? Všech 12 traumacenter se shoduje na provedení CT vyšetření u oběhově stabilního pacienta tzn. pokud je systolický tlak ≥ 80–90 mmHg bez vasopresorické podpory. 14. Při pozitivním nálezu vyšetření E‑FAST je u hraničně stabilního pacienta prioritou? Transport na operační sál k chirurgickému zákroku. Provedení celotělového vyšetření CT. Chirurgická intervence na oddělení urgentního příjmu (torakotomie, laparotomie, zevní fixace pánve)? Šest center zvolilo možnost transportu na operační sál k chirurgickému zákroku, pět center uvedlo provedení celotělového CT vyšetření a jedno traumacentrum zvolilo chirurgickou intervenci přímo na urgentním příjmu. 15. Jaký typ chirurgické intervence provádíte na urgentním příjmu? Jedná se o urgentní torakotomii, laparotomii či oba zákroky? Nebo jen drenáž hrudníku? Všechna traumacentra uvedla, že provádí hrudní drenáž na urgentním příjmu. Urgentní torakotomii provádí 10 center a urgentní laparotomii čtyři centra. 16. Používáte katétr REBOA? Pouze tři centra uvedla, že používají katétr REBOA. Dvě centra uvedla, že mají katétr již k dispozici na svých pracovištích nebo je objednán, ale zatím ho nepoužívají. 17. Jaký typ postupu v nemocnici preferujete? ATLS, ETC, BATLS, Evidence based medicine (EBM), jiné? Nejvíce užívaným postupem v péči o traumatického pacienta je ATLS. Pět center preferuje pouze tento postup. Jedno pracoviště kombinuje ATLS s BATLS kurzem, čtyři centra kombinují ATLS principy s EBM, jedno pracoviště se řídí pouze poznatky EBM (nejnovějšími vědeckými poznatky, které nejsou jednotně specificky formulovány) a jedno pracoviště kombinuje vše uvedené. Jedno centrum uvedlo v možnosti jiné The European guideline on management of major bleeding and coagulopathy following trauma. Viz Graf 5. Diskuze Výsledky provedeného průzkumu ukazují jak shodu, tak i značnou variabilitu mezi postupy v péči o traumatizovaného pacienta mezi jednotlivými traumacentry v České republice. Klíčovou otázkou v této oblasti je definice oběhové stability, která má zásadní vliv na rozhodnutí týkající se managementu pacienta. Nicméně doposud neexistuje v ČR ani ve světě jednotný konsenzus definice oběhové stability, který by vycházel z jasných a jednoduchých patofyziologických parametrů. Recentní studie ale ukazují, že je snaha tyto parametry definovat a nizozemští autoři uvádějí jako parametry stability hodnotu systolického krevního tlaku a srdeční frekvence [6]. Na základě výsledků dotazníku lze říci, že hodnota systolického tlaku je i v České republice nejčastěji používaným kritériem k hodnocení oběhové stability. Ve všech centrech panuje shoda, že hemodynamicky stabilní pacient je takový, který má systolický tlak nad 80/90 mmHg bez přítomnosti vasopresorické podpory, hraničně stabilní pacient s nutností vasopresorické podpory k udržení TK nad 80–90 mmHg a nestabilní pacient, u kterého se těchto hodnot nedaří dosáhnout ani s vasopresorickou podporou. Tato jednotná definice oběhové stability, odvozená z výsledků provedeného průzkumu, má potenciál sjednotit postupy v péči o traumatizovaného pacienta napříč všemi traumacentry v ČR a zvýšit kvalitu poskytované péče. Odbornost vedoucího trauma týmu se liší mezi jednotlivými traumacentry, ačkoliv Věstník MZ z roku 2021 definuje vedoucího pracovníka trauma týmu lékaře traumatologa či všeobecného chirurga [7]. To ale nemusí představovat zásadní problém v péči o traumata, jelikož současně dostupná evidence říká, že není signifikantní rozdíl v mortalitě těchto pacientů, je‑li vedoucím trauma týmu chirurg či lékař s nechirurgickou specializací [8, 9, 10]. Důležitý je funkční trauma tým. V České republice v současné době využívá katétr REBOA pouze minimum z dotazovaných pracovišť. Cílem dotazníku bylo zjistit dostupnost katétru, nikoli indikace k jeho použití. Systematické review s meta6 5 4 3 2 1 0 ATLS ATLS + EBM ATLS + BATLS EBM Kombinace všeho Graf 5. Druh postupu ošetření traumatického pacienta
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Management pacientů s traumatem v ČR – výsledky dotazníkové studie napříč 12 traumacentry pro dospělé 94 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2024;35(2):89-97 / www.aimjournal.cz analýzou z roku 2021 podporuje pozitivní vliv použití katétru REBOA na celkovou mortalitu v porovnání s resuscitativní torakotomií [11]. Granieri et al. uvádí použití REBOA v iniciálním managementu u subdiafragmatického traumatického krvácení s refrakterní hemodynamickou nestabilitou jako validní nástroj [12]. UK‑REBOA randomizovaná klinická studie z roku 2023 neprokazuje snížení mortality, naopak možné zvýšení mortality u traumatických pacientů s masivním krvácením a využitím REBOA v porovnání se standardní péčí [13]. Práce se shodují na tom, že je třeba provést další kvalitní studie k validnímu zhodnocení efektivity této metody. Méně než polovina dotazovaných pracovišť podává plnou krev u pacientů s traumatem, avšak více než polovina pracovišť se domnívá, že má indikaci u této skupiny pacientů. Plná krev nevyžaduje centrifugaci a separaci jednotlivých komponent, obsahuje méně aditiv a celkový objem tekutin podaný pacientovi je redukován oproti komponentní terapii, což může vést ke snížení rizika rozvoje traumaticky indukované koagulopatie [14]. Plná krev má lepší hemostatický profil při vyšetření ROTEM (Rotational Thromboelastometry) díky přítomnosti všech koagulačních faktorů [15]. Některé studie ukazují na benefity z podání plné krve, i když současně dostupné systematické review hovoří o tom, že podání plné krve není asociováno s nižší mortalitou krvácejících traumatických pacientů, ani snížením užívání transfuzních přípravků, ale její použití je bezpečné [16]. V současné době probíhají studie zabývající se podáním plné krve vs. komponentní terapie. Při pozitivitě E‑FAST a oběhové stabilitě pacienta se všech 12 traumacenter kloní k provedení CT vyšetření k definitivní diagnostice poranění. Otázkou je tedy přínos E‑FAST vyšetření jako součást standardního protokolu u oběhově stabilních pacientů. Přibývá studií přinášejících informace o tom, že ultrazvukové vyšetření je u traumatizovaných pacientů nespolehlivé a nedostatečně výtěžné, zatímco CT vyšetření přispívá k přesné definitivní diagnostice život ohrožujících poranění u traumatizovaného pacienta [17, 18]. Obecně je CT vyšetření přesnější v diagnostice patologií mediastina, mozku a retroperitonea oproti ultrazvukovému vyšetření. Ačkoliv většina pracovišť uvedla, že se řídí postupem ATLS, kde je RTG součástí tzv. primary survey [19], jen tři pracoviště provádí standardně doporučováná rutinní vyšetření RTG pánve, hrudníku a E‑FAST u všech pacientů. Dle dotazíku k úpravě postupu dochází kvůli špatné dostupnosti RTG metod a jejich nízké výtěžnosti. Postup je tedy přizpůsoben lokálním podmínkám tak, aby nedošlo ke zdržení resuscitačních postupů, což je v souladu s ATLS postupy. Otázkou je, zda je rutinní provádění RTG hrudníku a pánve stále indikované vzhledem k dostupnosti CT vyšetření a možnosti přesnější diagnostiky. Metaanalýza z roku 2014 srovnává vliv použití konvenčních zobrazovacích metod (RTG hrudníku, RTG pánve, E‑FAST, selektivní CT) s provedením celotělového CT vyšetření a jeho vliv na celkovou mortalitu, s výsledkem signifikantního snížení mortality a doby pobytu na urgentním příjmu v případě provedení celotělového CT vyšetření [20]. Multicentrická randomizovaná kontrolovaná studie REACT-2 z roku 2016 sice uvádí stejnou nemocniční mortalitu u časně provedeného CT vyšetření v porovnání se standardními radiologickými metodami [21], avšak navazující analýza stejné studie u traumatizovaných pacientů s nutností akutní intervence k zástavě krvácení z roku 2019 ukazuje klinicky relevantní redukci mortality ve skupině s provedeným celotělovým CT vyšetřením, i když statisticky hraničně nesignifikantní [22]. Pacienti s vyšším ISS (Injury Severity Score) by tak mohli profitovat z provedení časného celotělového CT vyšetření v iniciálním managementu místo provádění konvenčních zobrazovacích metod, čemuž dle výsledků dotazníkové studie odpovídá i současná praxe v ČR. Japonská skupina ve své studii z roku 2019 ukazuje pozitivní vliv na snížení mortality u traumat po zavedení tzv. hybrid emergency rooms, kde je možnost okamžité CT diagnostiky a chirurgické intervence přímo na příjmovém boxu. Dochází tedy k výraznému časovému zkrácení diagnostiky i intervence bez nutnosti transportu pacienta [23]. Všechna dotazovaná pracoviště preferují provedení CT vyšetření u stabilních pacientů a při pozitivitě E‑FAST a většina ustupuje od rutinního provedení RTG vyšetření. Je nezbytné upozornit na potřebu a důležitost diskuze mezi jednotlivými traumacentry a odbornými společnostmi, jako jsou Česká společnost úrazové chirurgie, Česká společnost pro ortopedii a traumatologii, Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof, Česká společnost anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny. Tato diskuze by měla být zaměřená na to, zda variabilita postupů při ošetření traumatizovaných pacientů má přímý vliv na mortalitu a výsledky pacientů. Pokud ano, zvážit sjednocení postupů pro všechna traumacentra tak, aby došlo k optimalizaci péče ve prospěch pacienta. Limitace studie Limitem této studie je její dotazníkový charakter a poměrně dlouhý proces sběru dat, který trval několik měsíců, než byly získány všechny odpovědi. Dále byly otázky zpočátku formulovány ne zcela jednoznačně, což si vyžádalo jejich doplnění a upřesnění. Nicméně získaná data pocházejí od vedoucích lékařů traumacenter, a to se stoprocentní účastí, což svědčí o kvalitě a spolehlivosti získaných výsledků. Závěr Na základě této dotazníkové studie jsme zjistili, že navzdory mnoha doporučeným postupům v péči o traumatizovaného pacienta existuje v rámci ČR mezi jednotlivými traumacentry variabilita v postupech, jako je složení trauma týmu, podávání plné krve, provádění zobrazovacích metod, využití katétru REBOA, rozsah chirurgických intervencí na urgentním příjmu. Důležité je, že panuje shoda v pojetí oběhové stability, hraniční stability a nestability a fyziologických parametrech, které stabilitu určují. Tato studie poskytuje přehled současné situace v managementu traumatu v České republice a zdůrazňuje potřebu koordinace a standardizace postupů v péči o traumatické pacienty. Seznam zkratek ATLS – Advanced Trauma Life Support BATLS – Battlefield Advanced Trauma Life Support BE – Base excess EBM – Evidence Based Medicine E‑FAST – Extended Focused Assessment with Sonography in Trauma ETC – European Trauma Course ISS – Injury Severity Score NLZP – Nelékařský zdravotnický pracovník REBOA – Resuscitative Endovascular Balloon Occlusion of the Aorta ROTEM – Rotational Thromboelastometry
PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL PAPER Management pacientů s traumatem v ČR – výsledky dotazníkové studie napříč 12 traumacentry pro dospělé | 95 / Anest intenziv Med. 2024;35(2):89-97 / ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA www.aimjournal.cz Tab. 1. Výsledky 1. Kdo je vedoucí trauma týmu ve Vaší nemocnici? Poznámka Traumatolog 8× Chirurg 2× Anesteziolog/intenzivista 1× Traumatolog nebo lékař urgentního příjmu 1× Jiný 0× 2. Kdo by měl být dle Vašeho názoru vedoucím trauma týmu? Traumatolog 9× Traumatolog nebo lékař urgentního příjmu 1× Traumatolog nebo chirurg 1× Traumatolog nebo anesteziolog intenzivista 1× Jiný 0× 3. Z kolika osob je tvořen trauma tým? 5 osob 3× 6 osob 4× 7 osob 3× 8 osob 1× 9 osob 3× 10 osob 1× 4. Kdo je členem trauma týmu? Traumatolog / úrazový chirurg / ortoped 11× Chirurg 5× Anesteziolog/intenzivista/urgentista 12× Radiolog 7× Neurochirurg 1× Sestry 4× 2 sestry 6× 3 sestry 2× 4 sestry Sanitář 10× ano 2× není uveden Radiologický asistent 3× 8× neuveden 5. Podáváte plnou krev u traumatických pacientů? Ano 5× Ne 7× 6. Má použití plné krve, dle vašeho názoru, indikaci v této skupině pacientů? Ano 7× Ne 5× 7.1 Jak definujete oběhovou nestabilitu u traumatického pacienta? Systolický tlak 90 torr bez vasopresorů, srdeční akce ≥ 110 bez vasopresorů, přítomnost vasopresorů, systolický tlak ≤ 100 torr s vasopresory, srdeční akce ≥ 120 s vasopresory, šokový index nad 1 1× Systolický tlak 80 torr bez vasopresorů, přítomnost vasopresorů 1× Přítomnost vasopresorů, šokový index nad 1 2× Systolický tlak 80 torr bez vasopresorů, šokový index nad 1 1× Systolický tlak 80 torr bez vasopresorů, srdeční akce ≥ 120 bez vasopresorů 1× Systolický tlak 90 torr bez vasopresorů, přítomnost vasopresorů 1× Systolický tlak 90 torr bez vasopresorů, srdeční akce ≥ 110 bez vasopresorů, přítomnost vasopresorů, systolický tlak ≤ 100 torr s vasopresory, srdeční akce ≥ 100 s vasopresory, klinický stav, laboratorní odběry 1× Systolický tlak 90 torr bez vasopresorů, srdeční akce ≥ 120 bez vasopresorů 1× Systolický tlak 80/90 torr s vasopresory 1× Přítomnost vasopresorů, šokový index nad 1, laktát > 2,2; BE <-3 1× Neexistuje jednoduchá odpověď, závisí na věku, rezervách, charakteru poranění, delay k ošetření 1× 7.2 Souhlasíte s tvrzením, že oběhovou stabilitu můžeme definovat jako systolický tlak ≥ 80–90 torr bez vasopresorické podpory? Pokud je systolický tlak ≥ 80–90 torr udržovaný vasopresory, jedná se o hraniční stabilitu? Pokud se nedaří udržet systolický tlak ≥ 80–90 torr ani vasopresory, jedná se o oběhovou nestabilitu? Ano 12× Ne 0× 7.3 Souhlasíte s tvrzením, že srdeční frekvence je důležitá při posouzení oběhové stability a může sloužit jako pomocné kritérium? Srdeční frekvence < 120/min rovná se oběhová stabilita, srdeční frekvence 120–130/min rovná se hraniční stabilita, srdeční frekvence > 130/min rovná se oběhová nestabilita? Ano 12× Ne 0×
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=