Anesteziologie a intenzivní medicína, 2002 (roč. 13), číslo 5
Fast-track anestezie s užitím alfentanilu pro operace srdečních chlopníČlánky
Fast-track Anaesthesia with Alfentanil in Heart Valves Surgery
T. Vaněk, P. Brůček, Z. Straka, M. Jareš
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):203-205
Autoři uvádějí zkušenost s fast-track anestezií s užitím alfentanilu u 22 nemocných, kteří byli operováni pro onemocnění aortální chlopně, vzestupnéaorty a mitrální chlopně. V tomto souboru bylo 8 nemocných ve středním operačním riziku (EuroSCORE 3-5) a 11 nemocných ve vysokém riziku(EuroSCORE>6). Osm pacientů (36,3 %) bylo extubováno 10 minut po skončení operace na operačním sále, u ostatních byla průměrná doba uměléplicní ventilace 51 ± 45 minut. Nikdo z nemocných nebyl reintubován pro respirační nebo kardiální selhání. Průměrná doba pobytu na pooperačníjednotce intenzivní péče činila 2,2 ± 1,4 dnů. Nikdo z pacientů nezemřel do 30...
Možnosti Nimbexu (cisatracuria) ve stomatochirurgiiČlánky
Nimbex (cis-atracurium) in Patients with Facial Fractures
J. Mannová, J. Čupera, I. Čundrle, H. Ondrášková
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):206-209
Autoři posuzovali použití cisatracuria (Nimbexu) u 21 pacientů operovaných v první polovině roku 2001 pro úrazy obličejového skeletu (zlomeninymandibuly a střední obličejové části). Cisatracurium použili k intubaci u 13 nemocných a současně hodnotili intubační podmínky po 120 sekundách,které byly ve všech případech dobré až excelentní. Pro další vedení anestezie bylo zvoleno u poloviny pacientů kontinuální dávkování cisatracuria 1mck/kg/min, které se osvědčilo u kratších výkonů (do 60 minut), u druhé poloviny bolusové přidávání po 40 a 30 minutách v dávce 0,025-0,03 mg/kg.Extubační podmínky byly ve všech případech dobré (u skupiny s bolusovým podáváním...
První zkušenosti s použitím analgetika Neodolpasse RČlánky
First Experience with New Analgesic Neodolpasse R
T. Grosmanová, J. Klein, T. Bohanes
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):210-214
Pooperační analgezie po hrudních operacích je stále velkým problémem intenzivní péče. Torakotomie je velmi bolestivá, ale příliš zklidněnýa utlumený nemocný v pooperačním období málo spolupracuje, nedostatečně ventiluje, špatně odkašlává. Pooperační komplikace mohou značně zhoršitstav nemocného.Na I. chirurgické klinice v Olomouci jsme v období duben-srpen 2001 použili k pooperační analgezii po hrudních operacích u 24 nemocných novéintravenózní analgetikum Neodolpasse R (výrobce Fresenius Kabi).Neodolpasse R se skládá ze dvou účinných látek diclofenacum natricum a orphenadrini citras (nesteroidní antirevmatikum a centrální relaxans).Analgezie byla...
Vliv způsobu umělé plicní ventilace na plicní funkce a pooperační průběhu nemocných podstupujících rozsáhlý operační výkonČlánky
Effects of Intraoperative Ventilation Strategy on Pulmonary Functions and Postoperative Course in the Patients Undergoing Large SurgicalProcedure
P. Dostál, V. Dostálová, P. Navrátil, M. Broďák, V. Černý
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):215-219
V průběhu výkonu v celkové anestezii dochází ke snížení funkční reziduální kapacity FRC a alteraci výměny plynů v plicích. Cílem naší studie byloposoudit vliv volby ventilační strategie v průběhu operačního výkonu na stav plicních funkcí a pooperační průběh u nemocných podstupujících rozsáhlýoperační výkon. Do prospektivní randomizované studie bylo zařazeno 67 nemocných. Nemocní zařazení do kontrolní skupiny (skupina K, n=34) byliv průběhu operačního výkonu ventilování režimem VCV s nízkou hodnotou PEEP (3 cmH2O). U nemocných zařazených do skupiny terapeutické(skupina RMP, n=33) byl 15 minut po úvodu do anestezie proveden modifikovaný otevírací manévr,...
Predikce ovlivnění plicního zkratu u nemocných s ARDS při změnáchpozitivního end-exspiračního tlaku - význam tzv. stanoveného plicníhorecruitmentuČlánky
Prediction of Impact of End-expiratory Pressure Changes on Pulmonary Shunt Fraction in Patients with ARDS - the Significance of EstimatedPulmonary Recruitment
P. Dostál, R. Pařízková, V. Černý
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):220-226
Použití pozitivního end-exspiračního tlaku (PEEP) je nedílnou součástí ventilační strategie u nemocných se syndromem akutní dechové tísně (ARDS).Technika optimalizace nastavení PEEP je předmětem kontroverze. Cílem studie bylo nalezení algoritmu umožňujícího na základě sledovánímechanických vlastností respiračního systému predikovat hodnotu PEEP s nejnižším plicním zkratem. Do prospektivní observační studie bylo zahrnuto7 nemocných se zavedeným plicnicovým katétrem splňujících evropsko-americká konsenzuální kritéria ARDS. V průběhu sběru dat byli nemocníventilováni režimem kontrolované zástupové ventilace s konstantním inspiračním průtokem a velikostí...
Algoritmus liečby ťažkej nekrotickej pankreatitídy z pohľadu interdisciplinárnej spolupráceČlánky
Treatment Algorithm for Severe Necrotic Pancreatitis from the Point of View of Interdisciplinary Collaboration
J. Bober, J. Firment, M. Grochová, M. Steranková, P. Harbuľák
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):227-230
Autori poukazujú na stúpajúcu incidenciu akútnej pankreatitídy s určitým percentom ťažkých foriem, ktoré sú zaťažené stále vysokou úmrtnosťou.V subkapitole Metóda uvádzajú svoj algoritmus postupu v liečbe akútnej pankreatitídy s dôrazom na ťažké formy. Zvlášť podčiarkujú pri multiorgánovomzlyhaní interdisciplinárnu spoluprácu s pracoviskom KAIM i ostatnými odborníkmi (nefrológ, hematológ, gastroenterológ, kardiológ).Intenzívna spolupráca s aplikáciou všetkých najmodernejších trendov v liečbe ťažkých foriem AP je podmienkou pre dosahovanie dobrých výsledkov.Svoje skúsenosti autori získali v súbore 37 pacientov za obdobie 3 a pol roka, kde u všetkých...
Rizika interpretace sérových hladin fenytoinu v intenzivní péči - kazuistikaČlánky
Risk of the Interpretation of Phenytoin Plasma Levels in the Intensive Care - Case Report
J. Tichá, M. Halačová, H. Pejznochová, B. Kavka, D. Vondráčková, J. Hyánek, R. Průša
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):231-234
Fenytoin je v lékařské praxi běžně předepisované antiepileptikum, u něhož je nezbytné pravidelné monitorování sérových hladin v důsledku jehonelineární saturabilní farmakokinetiky, úzkého terapeutického rozmezí a řady popsaných interakcí. Cílem naší práce je upozornit na jednu z těchtozávažných interakcí, a to fenytoinu s preparáty enterální výživy při společném podávání nazogastrickou sondou. Tato interakce vyúsťuje ve sníženíbiologické dostupnosti fenytoinu vedoucí často až k nalezení subterapeutických hladin při aplikaci denních doporučovaných dávek (DDD) - obvykládávka 5-7 mg/kg/den, DDD fenytoinu 300 mg. V práci je prezentován případ staršího...
Úmrtí na generalizovanou mukormykózu - kazuistikaČlánky
Death on Generalized Mucormycosis - Case Report
P. Smetana, M. Šulc
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):235-236
Šestapadesátiletý diabetik s polytraumatem zemřel pod obrazem septického šoku. Před smrtí vznikla nekróza nosního křídla. Nekroptické vyšetřeníprokázalo generalizovanou mukormykózu. Klíčem k časné diagnóze může být průkaz hyfů v biopsii z nekroptické kůže.
Kontinuální venovenózní hemodiafiltrace (CVVHDF): vliv na globálníhemodynamiku a energetickou rovnováhu gastrické mukózy u kritickynemocnýchČlánky
Continuous Venovenous Hemodiafiltration (CVVHDF): Effects on Global Hemodynamics and Gastric Mucosal Energy Balance
R. Rokyta, jun., V. Šrámek, M. Matějovič, P. Hora, I. Novák
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):237-240
Cíl studie:Zhodnotit vliv zahájení kontinuální venovenózní hemodiafiltrace (CVVHDF) na globální hemodynamiku, kyslíkový transport a energetickýmetabolismus žaludeční sliznice.Typ studie: Prospektivní klinická studie.Pracoviště: MJIP, 1.interní klinika, LF a FN UK Plzeň.Pacienti: 14 kriticky nemocných s akutním renálním selháním.Metodika: Gastrický mukózní pCO2 (pgmCO2) byl měřen pomocí gastrické tonometrie před zahájením CVVHDF, a poté v 1., 2., 3. a 6. hodCVVHDF. Následně byl vypočítán gradient mezi gastrickým mukózním a arteriálním parciálním tlakem CO2 (pCO2 gap). Globální hemodynamicképarametry byly měřeny invazívně (arteriální a plícnicový...
Specifická posttraumatická stresová porucha v intenzivní péčiČlánky
Posttraumatic Stress Disorder in Intensive Care
B. Šestáková, I. Chytra, H. Skalková, E. Kasal, R. Pradl, V. Fessl
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):241-243
Cílem naší práce bylo podrobněji specifikovat psychická traumata, která prožívají pacienti při ohrožení vitálních funkcí během léčby v intenzivnípéči. Tělesné strádání, hrůza ze smrti a farmakologická sedace vytvoří u pacientů po resuscitační a intenzivní péči biopsychosociální proces, který mávšechny znaky posttraumatické stresové poruchy - PTSD (posttraumatic stress disorder). Analyzovali jsme soubor 26 pacientů trpících psychickýmiporuchami, kteří se po léčbě v intenzivní péči navrátili do běžného života. K diagnostice PTSD byla užita standardní explorace pacientů vedenápsychologem, dotazníkové metody STAI (State-Trait Anxiety Inventory) a MHQ (Middlesex...
Vznik doškolovacího centra pro neodkladnou základní i rozšířenou resuscitaciČlánky
Constitution of Postgraduate Training Centre for Basic and Advanced Life Support
B. Klementa, O. Marek, E. Sovová, V. Rýznar
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):244-246
Poskytování neodkladné kardiopulmonální resuscitace (KPR) v nemocnici patří k základním dovednostem a povinnostem každého lékaře. Vzhledemk prudkému rozvoji poznatků v této oblasti se však bez pravidelného obnovování znalostí neobejde žádný lékař. Bohužel prozatím není ve většině našichnemocnic zaveden fungující systém pravidelného, cyklicky se opakujícího školení v KPR. Technické vybavení nemocnic pro prováděníKPRje nemoderní,užívají se postupy, které již v praxi neobstojí.Ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO) bylo pravidelné školení zavedeno jako povinné v roce 2000. Školeníprobíhá v doškolovacím centru pro neodkladnou resuscitaci v rámci anesteziologicko-resuscitační...
Současné možnosti dočasné kardiostimulaceČlánky
Temporary Possibilities of Cardiac Pacing
R. Škulec, J. Bělohlávek, J. Kolář, M. Pšenička, M. Aschermann
Anest. intenziv. Med. 2002;13(5):247-254
Hemodynamicky závažné bradyarytmie (sinusová bradykardie, SA blokáda II. a III. stupně, AV blokáda II. a III. stupně, asystolie) jsou neodkladnésituace vyžadující rychlé řešení. Uvádíme přehled farmakologických i nefarmakologických postupů s případným zaměřením na jejich použití v přednemocničnípéči. Z různých metod dočasné kardiostimulace doporučujeme jako první volbu transkutánní kardiostimulaci. Jde o bezpečnou, neinvazivní,jednoduchou a rychle proveditelnou metodu s vysokou úspěšností dosažení elektrické stimulované aktivity myokardu i mechanicky účinné kardiostimulace.Perspektivní metodou se může stát stimulace gastroezofageální elektrodou.