Anesteziologie a intenzivní medicína, 2001 (roč. 12), číslo 2
Heparinem navozená trombocytopenie (HIT) - patofyziologie, diagnóza, doporučení pro klinickou praxi a intenzivní péčeČlánky
Heparin-induced Thrombocytopenia (HIT): Pathophysiology, Diagnosis and Recommendations for Clinical Practise in Anaesthesiology and Critical Care Medicine
S. Kleinschmidt, U. T. Seyfert
Anest. intenziv. Med. 2001;12(2):58-63
Již po desetiletí se s úspěchem používá heparin k léčbě trombembolických komplikací. Heparinem navozená trombocytopenie (HIT typu II) je dobřeznámý nepříznivý efekt léčby. Komplikace při léčbě heparinem jsou málokdy přesně diagnostikovány přímo ve vztahu k HIT. Imunologická příčina HITpři tvorbě multinodálního imunního komplexu ve vztahu k "neo antigenu" heparinu a destičkový faktor 4 jsou přijímány jednoznačně jako rozhodujícípatofyziologický faktor. HIT je vztahován k typu heparin (nezlomkovému nízkomolekulárnímu) nebo jako jiné riziko, např. periferní obstrukční choroba.Úmrtnost na následné komplikace, které souvisejí s HIT, se udává okolo 20 -...
Ukončování ventilační podpory u nemocných v intenzivní péčiČlánky
Our Experience with Terminal Weaning from Ventilatory Support in Critical Care Patients
V. Černý, R. Pařízková, P. Dostál, R. Jahodářová, I. Herold, D. Nalos
Anest. intenziv. Med. 2001;12(2):64-68
Ukončování ventilační podpory představuje u nemocných v terminálním stadiu orgánové dysfunkce možnou součást procesu odnímání postupůorgánové podpory. Cílem ukončení umělé plicní ventilace není v žádném případě urychlení procesu umírání, ale vysazení součásti terapie, která nemásvé medicínské odůvodnění, a kdy útrapy, stres, bolest, dyskomfort a strádání spojené s pokračováním ventilační podpory nejsou vyváženy jejímpřínosem z hlediska ovlivnění nepříznivé prognózy u nemocného s ireverzibilně narušenou integritou orgánových funkcí. Proces ukončování uměléplicní ventilace probíhá nejčastěji stupňovitým snižováním parametrů ventilace, méně častým způsobem...
Zkušenosti s ukončováním ventilační podpory u nemocných v intenzivní péčiČlánky
Weaning from Ventilatory Support in Critical Care Patients
R. Pařízková, V. Černý, P. Dostál, R. Jahodářová
Anest. intenziv. Med. 2001;12(2):69-72
Ukončování ventilační podpory představuje jednu z možných součástí komplexního přístupu omezování rozsahu terapie u nemocných s ireverzibil-ním selháním vitálních funkcí. V období od 1. 1. 1999 do 1. 6. 2000 byla na pracovišti autorů umělá plicní ventilace ukončena u 15 nemocnýchv terminálním stadiu onemocnění, všichni nemocní souboru zemřeli. U 10 nemocných bylo provedeno ukončování ventilační podpory způsobemodpojení nemocného od ventilátoru, u 5 pacientů bylo prováděno postupné snižování ventilační podpory bez odpojení od ventilátoru. Analgosedacebyla použita u 8 nemocných, svalová relaxancia nebyla použita. Průměrná doba trvání ukončování ventilační...
Patofyziologie gastrointestinálního selhání v rámci MODSČlánky
Pathophysiology of Gut Failure in MODS
I. Chytra, E. Kasal, R. Pradl, A. Židková, P. Altman
Anest. intenziv. Med. 2001;12(2):73-80
V přehledném článku autoři diskutují patofyziologii selhání gastrointestinálního traktu (GIT) a jeho vztah k multiorgánovému selhání (MOF). Jsouzmíněny jednotlivé vyvolávající faktory a patofyziologické mechanismy podílející se na zvýšení permeability střevní stěny a na translokaci bakteriínebo jejich toxinů ze střevního lumina. V závěru autoři vyjadřují stanovisko, že přes předpokládanou souvislost mezi bakteriální translokací, zvýšenoupermeabilitou střevní stěny a rozvojem MOF není zatím tento vztah spolehlivě definován a prokázán.
Prognostické skórování u polytraumat a validita ISS a TRISS pro predikci přežíváníČlánky
The Prognostic Scoring of Polytraumatized Patients and the Validity of ISS and TRISS for Prediction of Survival
J. Bonaventura, M. Peštál, R. Hájek
Anest. intenziv. Med. 2001;12(2):81-86
Polytraumatizovaní pacienti jsou ohroženi rozvojem syndromu multiorgánové dysfunkce (MODS) časně po traumatickém šoku a později v souvislostis rozvojem septických komplikací. Predispozice pro septické komplikace je způsobena neurohumorálními mechanismy - reakce na polytraumaa invazivními terapeutickými zásahy resuscitační péče.Podstata projektu: dokumentovat všechny predisponující vlivy pro individuální orgánovou a systémovou dysfunkci, optimalizovat terapeuticképostupy pro prevenci a terapii individuálních orgánových dysfunkcí. Na velkém souboru 1113 pacientů přijatých na ARO Úrazové nemocnice (ÚN)bylo analyzováno přežívání na predikci mortality.TRISS...
Projevy orgánových dysfunkcí v komplexu MODS u traumat a jejich prognózaČlánky
The Courses of Organ Dysfunctions in the Complex MODS in Traumatized Patients and the Prognosis
J. Bonaventura, M. Peštál, R. Hájek
Anest. intenziv. Med. 2001;12(2):87-97
Celkem 1113 pacientů hospitalizovaných na ARO Úrazové nemocnice (ÚN) bylo rozděleno do skupin podle klinického posttraumatického průběhu.Následně jsme analyzovali příčiny pro rozvoj multiorgánového dysfunkčního syndromu.Incidence traumatického šoku byla 34,77 % s mortalitou 22,99 %. Incidence MODS byla 12,03 % s mortalitou 58,23 %.Typickým klinickým nálezem pro MODS byla respirační dysfunkce (přeživší 60 %, zemřelí 80 %). Rozdíl mezi přeživšími a nepřeživšími byl vevýrazném rozdílu výskytu kardiovaskulární dysfunkce (u zemřelých 60 %, u přeživších 10 %) a akutní renální insuficiencí. Tato zjištění potvrdila dobřeznámý fakt - vysokou mortalitu při kombinaci...
Kapnometrie v PNP - luxus nebo zlatý standard?Články
Capnometry in Pre-hospital Emergency Care - a Luxury or Gold Standard?
J. Šeblová
Anest. intenziv. Med. 2001;12(2):98-100
Článek se zabývá možným využitím kapnometrie, popř. kapnografie v terénní praxi záchranných služeb. Jsou vyčísleny výhody i nevýhodyjednotlivých technologií měření, které mohou mít vliv na interpretaci výsledků. Tu může ovlivnit i nestabilita životních funkcí v počátečních fázíchošetřování kritického stavu. Mezi nezpochybnitelné indikace užití kapnometru patří monitorování ventilovaných pacientů, ověření správné polohyendotracheální rourky. K ostatním indikacím patří ověření účinnosti prováděné kardiopulmonální resuscitace, diagnostika plicní embolie, sledováníspontánně ventilujících pacientů.
Kapnometrie v urgentní medicíněČlánky
Capnoemtry in Emergency Medicine
Pokorný J. jr
Anest. intenziv. Med. 2001;12(2):101-103
Práce pojednává o kapnometrii v přednemocniční neodkladné péči. Podává stručný přehled o základních výhodách i nevýhodách dnes používanýchpřístrojů typu side-stream a main-stream, a to s přihlédnutím k odlišnostem práce v přednemocniční složce. Jsou uvedeny nejdůležitější chorobné stavya jiné situace, které mohou vést ke změně hodnot. Dále je prezentován názor autora na indikace ke kapnometrickému monitorování v přednemocničníneodkladné péči. Velký důraz je kladen na to, aby kapnometrické monitorování bylo vždy spojeno nejen s další, dnes běžně používaným, přístrojovýmmonitorováním, ale především s pečlivým a kontinuálním klinickým sledováním změn...