Perioperative management of mentally handicapped patientsČlánky

Perioperative management of mentally handicapped

J. Rupreht, E. C. M. Bouvyberends

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):218-220

Moderní medicína nepochybně zlepšila míru přežití fyzicky i duševně postižených dětí. Duševně handicapovanými se stávají zřejmě dlouho po narození a vážně retardované osoby dříve nebo později končí v centrech pro speciální péči. Obvykle jejich stav neodpovídá zdraví ani tehdy, když přirozeně potřebují léčebné ošetření. V takovém případě vypadají jako malé děti z prostředí speciálních dětských nemocnic a zdravotnický personál jim poskytuje speciální péči, aby splnil všechny jejich potřeby. Žádné takové opatření není obecně pro mentálně handicapované dítě dostupné, protože jejich vývoj se zastavil na dětinském věku a jejich retardované myšlení se usadilo...

Malígna hypertermia - aktuálny pohľadČlánky

Malignant hyperthermia - an actual overview

E. Kurča, B. Sániová, M. Drobný, P. Kučera

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):221-225

Malígna hypertermia (MH) je hereditárne ochorenie charakterizované paroxyzmálnym hypermetabolizmom vlákien kostrových svalov. Vznik MH podmieňuje použitie niektorých liekov spravidla počas celkovej anestézie. Bez okamžitej cielenej liečby môže MH spôsobiť smrť pacienta. Autori v článku podrobne opisujú epidemiológiu, patogenézu, klinický obraz, liečbu a genetiku MH, pričom venujú pozornosť aj poradenstvu a situácii v SR.

První zkušenosti s použitím COPA při anestezii - srovnání s laryngeální maskouČlánky

First experience with the use of COPA during anesthesia - a comparison with laryngeal mask airway

P. Michálek, L. Doleček, O. Cihlářová

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):226-230

Práce popisuje první zkušenosti se zajištěním dýchacích cest během anestezie pomocí orofaryngeálního vzduchovodu s manžetou (COPA). Snaží se stanovit indikace, výběr vhodných velikostí pro jednotlivé pacienty a optimální typ indukce pro zavedení COPA. Dále jsou popsány komplikace při zavádění, v průběhu anestezie i po výkonu. Všechny sledované parametry jsou srovnány s parametry souboru pacientů, kteří ve stejném časovém období podstoupili anestezii se zajištěním dýchacích cest laryngeální maskou (LM).

Premedikace depotní formou clonidinuČlánky

Premedication with depot form of clonidine

D. Hylas, J. Zahrádka

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):231-233

Prospektivní studie se souborem 252 pacientů srovnává skupinu premedikovanou perorálně flunitrazepamem se skupinou premedikovanou perorální formou flunitrazepamu a clonidinu. Sleduje výskyt pooperačního svalového třesu, základní oběhové parametry v průběhu anestezie (včetně reakce na intubaci a výchozích preoperačních parametrů), ovlivnění spotřeby halotanu a opioidů. Všímá si rovněž provozní nenáročnosti podání této farmaceu- tické formy clonidinu. Přidáním perorálního clonidinu k standardní perorální premedikaci flunitrazepamem lze docílit vysoce významného poklesu četnosti výskytu pooperačního třesu, který by výrazně zvýšil spotřebu kyslíku v pooperačním...

Perioperačné riziko pacientov s obštrukčným spánkovým apnoeČlánky

Perioperative risk in patients with obstructive sleep apnea

E. Szabóová, Z. Tomori, J. Gonsorčík, O. Rácz

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):234-237

Syndróm spánkového apnoe, hlavne jeho obštrukčná forma je závažný medicínsky a spoločensko-ekonomický problém. Jeho závažnosť sa prejavuje v ovplyvnení funkcií rôznych orgánov. Kardiovaskulárne komplikácie OSA sú pomerne časté a predstavujú u pacientov s OSA hlavnú príčinu morbidity a mortality. Pacienti s OSA sú výrazne rizikoví pre anestéziu. Najobávanejšími perioperačnými komplikáciami sú kardiovaskulárne, hlavne vznik poobštrukčného pľúcneho edému. Najvýznamnejšími rizikovými faktormi sú AI väčší ako 70, SaO2 menej ako 80 %, množstvo podaných opiátov. 80 % všetkých perioperačných komplikácií súvisí s abnormalitami HDC. Správna informovanosť pacientov,...

Ondansetron v prevenci pooperační nauzey a zvraceníČlánky

Ondansetron in the prevention of postoperative nausea and vomiting

P. Kothaj, M. Novotný, M. Onderčanin, J. Příborský, J. Vlček, F. Vyhnánek

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):238-240

Ondansetron v prevenci pooperační nauzey a zvracení byl srovnáván s placebem formou randomizované paralelně uspořádané dvojitě slepé multicentrické studie u 300 pacientů po elektivní klasické nebo laparoskopické cholecystektomii v celkové anestezii. Z výsledků studie vyplývá, že ondansetron v dávce 4 mg i.v. je účinný v prevenci pooperační nauzey a zvracení. Počet emetických epizod byl u skupiny pacientů s ondansetronem nižší a u statisticky významně většího počtu pacientů nebylo zvracení vůbec zaznamenáno. Nárůst nežádoucích účinků ve srovnání s placebem nenastal.

Syndrom centrální spánkové apnoe - kazuistikaČlánky

Central sleep apnea syndrome - a case report

J. Polívková, K. Šonka, Z. Ehler, J. Cheníček

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):241-242

Práce poskytuje stručný přehled jednotlivých poruch dýchání ve spánku obstrukčního, centrálního a smíšeného typu s pokusem o vysvětlení příčin, příznaků a možností léčby. Podrobněji se zabývá kazuistikou syndromu centrální spánkové apnoe od vzniku prvních příznaků, komplikací a dalšího průběhu se snahou navrácení nemocné do běžného života.

Nitrolební hypertenze - patofyziologieČlánky

Intracranial hypertension - pathophysiology

M. Filaun

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):243-249

V článku autor probírá obecné patofyziologické aspekty týkající se nitrolební hypertenze. Jsou probrány otázky definice nitrolebního tlaku a jeho změn za patologie. Dále jsou uváděny jednotlivé složky tvořící nitrolební obsah spolu s jejich autoregulačními mechanismy. Je popsána role mozkomíšního moku, jeho produkce, vstřebávání a úloha v kompenzačních mechanismech, dále otázka objemu krve a průtoku krve mozkem spolu s autoregulací mozkové cirkulace a otázka objemu mozku spolu s druhy edému mozku. Článek uzavírá kapitola o specifických aspektech této problematiky v dětském věku.

Nitrolební hypertenze - terapieČlánky

Intracranial hypertension - treatment

M. Filaun

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):250-253

V článku se autor zabývá základními principy terapie nitrolební hypertenze spolu se současnými názory na terapeutický protokol. K základním bodům terapie nitrolební hypertenze patří: obecná opatření jako zachování normotermie, polohování hlavy, protikřečová terapie a infuzní terapie, dále tlumení a relaxace, odběry mozkomíšního moku, osmoterapie, hyperventilace, barbituráty, hypotermie a chirurgická dekomprese. Dále jsou uvedeny látky pro tuto situaci kontraindikované. Článek doplňují kapitoly týkající se terapie v kojeneckém a dětském věku spolu s jejími specifiky.

Naša technika retrográdnej kanylácie v. jugulare internae pri úrazoch hlavyČlánky

Our technique of retrograde cannulation of internal iugular veins in head-brain injuries

M. Kolkus, M. Berešík, M. Pauliny, J. Jacková

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):254-256

Kontinuálne sledovanie SjO2 a stanovenie koncentrácie laktátu v jugulárnej krvi pre odhalenie mozgovej ischémie a jej intenzity vyžaduje retrográdne zavedenie kanyly s fibrooptikou do bulbus superior v. jugulare internae. K tomu slúžia konštantné, dobre hmatné, za sebou zoradené anatomické orientačné body. Výhoda spočíva v tom, že kanylácia je jednoduchá a ľahko uskutočniteľná vzhľadom k malej vzdialenosti pungovanej žily od povrchu kože a nemusí sa polohovať hlava a otáčať krk. To má veľký význam najmä u pacientov s kraniocerebrálnym poranením.

Prognostický význam monitorování pEtCO2 u KPR v terénuČlánky

Prognostic value of pEtCO2 monitoring during CPR in out-of-hospital setting

J. Knor, M. Pokorná

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):257-260

Cílem studie bylo stanovení významu intermitentní kapnometrie při kardiopulmocerebrální resuscitaci v podmínkách přednemocniční péče. Je prokázáno, že hodnota parciálního tlaku oxidu uhličitého na konci výdechu (pEtCO2) přímo souvisí s účinností nepřímé srdeční masáže a perfuzí plicního řečiště. Autoři se snažili prokázat prognostickou hodnotu tohoto parametru ve vztahu ke krátkodobému, event. k dlouhodobému, přežití.

DiskuseČlánky

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):261

RecenzeČlánky

Anest. intenziv. Med. 1998;9(6):262