Anest. intenziv. Med. 2017;28(1):12-22

Predikce odpovědi na podání tekutiny - tekutinová reaktivitaIntenzivní medicína - Přehledný článek

J. Beneš
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova v Praze

Zhodnocení tekutinové reaktivity (anglicky fluid responsiveness) je jedním z důležitých postupů v rámci infuzní terapie u anestezovaných a kriticky nemocných. Pomocí řady testů lze zhodnotit případný efekt objemové expanze, cíleně vést infuzní terapii, a zabránit tak zbytečnému podání tekutin. Předkládaný článek je doprovodným textem elektronicky dostupné Smart Card zabývající se problematikou predikce tekutinové reaktivity.

Klíčová slova: tekutinová reaktivita; infuzní terapie; objemová výzva; interakce srdce-plíce

Prediction of fluid responsiveness

Assessment of fluid responsiveness is a very important component of fluid therapy in the anaesthetized and critically ill patients. Using a broad spectrum of different tests allows the assessment of the impact of preload change on the central hemodynamics prior to the actual fluid infusion, which may help deliver individiual patient-centered fluid therapy and decrease the risks associated with fluid overload. This review article is a printed supplement and explanation of the electronic Smart Card issued for better understanding of the issue of fluid responsiveness.

Keywords: fluid responsiveness; infusion therapy; fluid challenge; heart-lung interaction

Vloženo: 2. srpen 2016; Přijato: 28. srpen 2016; Zveřejněno: 1. únor 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Beneš J. Predikce odpovědi na podání tekutiny - tekutinová reaktivita. Anest. intenziv. Med. 2017;28(1):12-22.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Benes, J. Tekutinová terapie v intenzivní péči. Anest. Intenziv. Med., 2016, 27, 2, p. 107-115.
    2. Neyra, J. A., Li, X., Canepa-Escaro, F., Adams-Huet, B., Toto, R. D., Yee, J. et al. Cumulative Fluid Balance and Mortality in Septic Patients With or Without Acute Kidney Injury and Chronic Kidney Disease. Crit. Care Med., 2016. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Wang, N., Jiang, L., Zhu, B., Wen, Y., Xi, X. M. Beijing Acute Kidney Injury Trial (BAKIT) Workgroup, et al. Fluid balance and mortality in critically ill patients with acute kidney injury: a multicenter prospective epidemiological study. Crit. Care, 2015, 19, p. 371. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Acheampong, A., Vincent, J. L. A positive fluid balance is an independent prognostic factor in patients with sepsis. Crit. Care, 2015, 19, p. 251. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Pinsky, M. R., Payen, D. Functional hemodynamic monitoring. Crit. Care, 2005, 9, 6, p. 566-572. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Benes, J., Kirov, M., Kuzkov, V., Lainscak, M., Molnar, Z., Voga, G. et al. Fluid Therapy: Double-Edged Sword during Critical Care? BioMed Research International, 2015, 2015, 2, p. 1-14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Marik, P. E. Hemodynamic parameters to guide fluid therapy. Transfusion Alter Transfusion Med., 2010, 11, 3, p. 102-112. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Marik, P., Bellomo, R. A rational approach to fluid therapy in sepsis. Br. J. Anaesth., 2015. Přejít na PubMed...
    9. Henderson, W. R., Griesdale, D. E. G., Walley, K. R., Sheel, A. W. Clinical review: Guyton - the role of mean circulatory filling pressure and right atrial pressure in controlling cardiac output. Harv. Mens Health. Watch, 2010, 14, 6, p. 243. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Simmons, D., Linde, L., Miller, J. H., O'Reilly, R. J. Relation between lung volume and pulmonary vascular resistance. Circ. Res., 1961, 9, 3, p. 465-471. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Peták, F., Albu, G., Lele, E., Hantos, Z., Morel, D. R., Fontao, F. et al. Lung mechanical and vascular changes during positive- and negative-pressure lung inflations: importance of reference pressures in the pulmonary vasculature. J. Appl. Physiol., 2009, 106, 3, p. 935-942. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Creamer, K. M., McCloud, L. L., Fisher, L. E., Ehrhart, I. C. Ventilation above closing volume reduces pulmonary vascular resistance hysteresis. Am. J. Respir. Crit. Care Med., 1998, 158, 4, p. 1114-1119. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Cannesson, M., Aboy, M., Hofer, C. K., Rehman, M. Pulse pres-sure variation: where are we today? J. Clin. Monit. Comput., 2011, 25, 1, p. 45-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Monnet, X., Marik, P., Teboul, J. L. Passive leg raising for predicting fluid responsiveness: a systematic review and meta-analysis. Int. Care Med., 2016. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Cherpanath, T. G. V., Hirsch, A., Geerts, B. F., Lagrand, W. K., Leeflang, M. M., Schultz, M. J. et al. Predicting Fluid Responsiveness by Passive Leg Raising: A Systematic Review and Meta-Analysis of 23 Clinical Trials. Crit. Care Med., 2016, 44, 5, p. 981-991. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Marik, P. E., Cavallazzi, R., Vasu, T., Hirani, A. Dynamic changes in arterial waveform derived variables and fluid responsiveness in mechanically ventilated patients: a systematic review of the literature. Crit. Care Med., 2009, 37, 9, p. 2642-2647. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Zhang, Z., Lu, B., Sheng, X., Jin, N. Accuracy of stroke volume variation in predicting fluid responsiveness: a systematic review and meta-analysis. J. Anesth., 2011, 25, 6, p. 904-916. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Sandroni, C., Cavallaro, F., Marano, C., Falcone, C., Santis, P., Antonelli, M. et al. Accuracy of plethysmographic indices as predictors of fluid responsiveness in mechanically ventilated adults: a systematic review and meta-analysis. Intensive Care Med., 2012, 38, 9, p. 1429-1437. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Silva, S., Jozwiak, M., Teboul, J. L., Persichini, R., Richard, C., Monnet, X. et al. End-expiratory occlusion test predicts pre-load responsiveness independently of positive end-expiratory pres-sure during acute respiratory distress syndrome. Crit. Care Med., 2013, 41, 7, p. 1692-1701. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Guinot, P. G., Godart, J., de Broca, B., Bernard, E., Lorne, E., Dupont, H. et al. End-expiratory occlusion manoeuvre does not accurately predict fluid responsiveness in the operating theatre. Br. J. Anaesth., 2014, 112, 6, p. 1050-1054. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Monnet, X., Osman, D., Ridel, C., Lamia, B., Richard, C., Teboul, J. L. et al. Predicting volume responsiveness by using the end-expiratory occlusion in mechanically ventilated intensive care unit patients. Crit. Care Med., 2009, 37, 3, p. 951-956. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Barbier, C., Loubières, Y., Schmit, C., Hayon, J., Ricôme, J. L., Jardin, F. et al. Respiratory changes in inferior vena cava diameter are helpful in predicting fluid responsiveness in ventilated septic patients. Intensive Care Med., 2004, 30, 9, p. 1740-1746. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Muller, L., Bobbia, X., Toumi, M., Louart, G., Molinari, N., Ragonnet, B. et al. Respiratory variations of inferior venacava diameter to predict fluid responsiveness in spontaneouslybreathing patients with acute circulatory failure: need for a cautious use. Crit. Care, 2012, 16, 5, p. R188. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Machare-Delgado, E., Decaro, M., Marik, P. E. Inferior vena cava variation compared to pulse contour analysis as predictors of fluid responsiveness: a prospective cohort study. J. Intensive Care Med., 2011, 26, 2, p. 116-124. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Lanspa, M. J., Grissom, C. K., Hirshberg, E. L., Jones, J. P., Brown, S. M. Applying dynamic parameters to predict hemodynamic response to volume expansion in spontaneously breathing patients with septic shock. Shock, 2013, 39, 2, p. 155-160. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Airapetian, N., Maizel, J., Alyamani, O., Mahjoub, Y., Lorne, E., Levrard, M. et al. Does inferior vena cava respiratory variability predict fluid responsiveness in spontaneously breathing pa-tients? Crit. Care, 2015, 19, 1, p. 400. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Lee, J. H., Kim, J. T., Yoon, S. Z., Lim, Y. J., Jeon, Y., Bahk, J. H. et al. Evaluation of corrected flow time in oesophageal Doppler as a predictor of fluid responsiveness. Br. J. Anaesth., 2007, 99, 3, p. 343-348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Monge García, M. I., Gil Cano, A., Gracia Romero, M., Monterroso Pintado, R., Pérez Madueño, V., Díaz Monrové, J. C. et al. Non-invasive assessment of fluid responsiveness by changes in partial end-tidal CO2 pressure during a passive leg-raising maneuver. Annals of intensive care, 2012, 2, p. 9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Marik, P. E., Cavallazzi, R. Does the central venous pressure predict fluid responsiveness? An updated meta-analysis and a plea for some common sense. Crit. Care Med., 2013, 41, 7, p. 1774-1781. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Eskesen, T. G., Wetterslev, M., Perner, A. Systematic review including re-analyses of 1148 individual data sets of central venous pressure as a predictor of fluid responsiveness. Intensive Care Med., 2016, 42, 3, p. 324-332. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Magder, S. Central venous pressure: A useful but not so simple measurement. Crit. Care Med., 2006, 34, 8, p. 2224-2227. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Marik, P. E. Iatrogenic salt water drowning and the hazards of a high central venous pressure. Annals of intensive care, 2014, 4, p. 21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Goepfert, M. S., Richter, H. P., Zu Eulenburg, C., Gruetzmacher, J., Rafflenbeul, E., Roeher, K. et al. Individually optimized hemodynamic therapy reduces complications and length of stay in the intensive care unit: a prospective, randomized controlled trial. Anesthesiology, 2013, 119, 4, p. 824-836. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Marik, P. E., Monnet, X., Teboul, J. L. Hemodynamic parameters to guide fluid therapy. Annals of intensive care, 2011, 1, 1, p. 1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Marik, P. E., Levitov, A., Young, A., Andrews, L. The use of bioreactance and carotid Doppler to determine volume responsiveness and blood flow redistribution following passive leg raising in hemodynamically unstable patients. Chest, 2013, 143, 2, p. 364-370. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Perel, A., Pizov, R., Cotev, S. Systolic blood pressure varia-tion is a sensitive indicator of hypovolemia in ventilated dogs subjected to graded hemorrhage. Anesthesiology, 1987, 67, 4, p. 498-502. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Cannesson, M., Le Manach, Y., Hofer, C., Goarin, J., Lehot, J., Vallet, B. et al. Assessing the diagnostic accuracy of pulse pressure variations for the prediction of fluid responsiveness: a "gray zone" approach. Anesthesiology, 2011, 115, 2, p. 231-241. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Michard, F. Stroke volume variation: from applied physiology to improved outcomes. Crit. Care Med., 2011, 39, 2, p. 402-403. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Kubitz, J. C., Annecke, T., Kemming, G. I., Forkl, S., Kronas, N., Goetz, A. E. et al. The influence of positive end-expiratory pressure on stroke volume variation and central blood volume during open and closed chest conditions. Eur. J. Cardiothorac. Surg., 2006, 30, 1, p. 90-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Backer, D., Heenen, S., Piagnerelli, M., Koch, M., Vincent, J. L. Pulse pressure variations to predict fluid responsiveness: influence of tidal volume. Intensive Care Med., 2005, 31, 4, p. 517-523. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Cannesson, M., Tran, N. P., Cho, M., Hatib, F., Michard, F. Predicting fluid responsiveness with stroke volume variation despite multiple extrasystoles. Crit. Care Med., 2012, 40, 1, p. 193-198. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Umgelter, A., Reindl, W., Schmid, R. M., Huber, W. Is supra-ventricular arrhythmia a reason for the bad performance of the FlowTrac device? Crit. Care, 2007, 11, 1, p. 406, author reply 406. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. De Backer, D., Taccone, F. S., Holsten, R., Ibrahimi, F., Vincent, J. L. Influence of respiratory rate on stroke volume variation in mechanically ventilated patients. Anesthesiology, 2009, 110, 5, p. 1092-1097. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Daudel, F., Tüller, D., Krähenbühl, S., Jakob, S. M., Takala, J. Pulse pressure variation and volume responsiveness during acutely increased pulmonary artery pressure: an experimental study. Crit. Care, 2010, 14, 3, p. R122. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Wyler von Ballmoos, M., Takala, J., Roeck, M., Porta, F., Tueller, D., Ganter, C. C. et al. Pulse-pressure variation and hemodynamic response in patients with elevated pulmonary artery pressure: a clinical study. Crit. Care, 2010, 14, 3, p. R111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Duperret, S., Lhuillier, F., Piriou, V., Vivier, E., Metton, O., Branche, P. et al. Increased intra-abdominal pressure affects respiratory variations in arterial pressure in normovolaemic and hypovolaemic mechanically ventilated healthy pigs. Intensive Care Med., 2007, 33, 1, p. 163-171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Renner, J., Gruenewald, M., Quaden, R., Hanss, R., Meybohm, P., Steinfath, M. et al. Influence of increased intra-abdominal pres-sure on fluid responsiveness predicted by pulse pressure varia-tion and stroke volume variation in a porcine model. Crit. Care Med., 2009, 37, 2, p. 650-658. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Liu, X., Fu, Q., Mi, W., Liu, H., Zhang, H., Wang, P. et al. Pulse pressure variation and stroke volume variation predict fluid responsiveness in mechanically ventilated patients experiencing intra-abdominal hypertension. Bioscience trends, 2013, 7, 2, p. 101-108. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Kubitz, J. C., Forkl, S., Annecke, T., Kronas, N., Goetz, A. E., Reuter, D. A. et al. Systolic pressure variation and pulse pressure variation during modifications of arterial pressure. Intensive Care Med., 2008, 34, 8, p. 1520-1524. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Kubitz, J. C., Annecke, T., Forkl, S., Kemming, G. I., Kronas, N., Goetz, A. E. et al. Validation of pulse contour derived stroke volume variation during modifications of cardiac afterload. Br. J. Anaesth., 2007, 98, 5, p. 591-597. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Lahner, D., Kabon, B., Marschalek, C., Chiari, A., Pestel, G., Kaider, A. et al. Evaluation of stroke volume variation obtained by arterial pulse contour analysis to predict fluid responsiveness intraoperatively. Br. J. Anaesth., 2009, 103, 3, p. 346-351. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Perel, A. Automated assessment of fluid responsiveness in mechanically ventilated patients. Anesth. Analg., 2008, 106, 4, p. 1031-1033. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Benes, J., Zatloukal, J., Kletecka, J., Simanova, A., Haidingerova, L., Pradl, R. et al. Respiratory induced dynamic variations of stroke volume and its surrogates as predictors of fluid responsiveness: applicability in the early stages of specific critical states. J. Clin. Monit. Comput., 2014, 28, 3, p. 225-231. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Mahjoub, Y., Lejeune, V., Muller, L., Perbet, S., Zieleskiewicz, L., Bart, F. et al. Evaluation of pulse pressure variation validity criteria in critically ill patients: a prospective observational multicentre point-prevalence study. Br. J. Anaesth., 2014, 112, 4, p. 681-685. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Monnet, X., Rienzo, M., Osman, D., Anguel, N., Richard, C., Pinsky, M. R. et al. Passive leg raising predicts fluid responsiveness in the critically ill. Crit. Care Med., 2006, 34, 5, p. 1402-1407. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Wilkman, E., Kuitunen, A., Pettilä, V., Varpula, M. Fluid responsiveness predicted by elevation of PEEP in patients with septic shock. Acta Anaesthesiol. Scand., 2014, 58, 1, p. 27-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Messina, A., Colombo, D., Romagnoli, S., Bonicolini, E., De Mattei, G., Longhini, F. et al. The mini-sigh test: a new haemodynamic test of fluid responsiveness in ICU patients undergoing pressure support ventilation. Intens. Care Med. Exp., 2015, 3, Suppl. 1, p. A17. Přejít k původnímu zdroji...
    58. Via, G., Tavazzi, G., Price, S. Ten situations where inferior vena cava ultrasound may fail to accurately predict fluid responsiveness: a physiologically based point of view. Intensive Care Med., 2016, 42, 7, p. 1164-1167. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    59. Monnet, X., Teboul, J. L. Passive leg raising: five rules, not a drop of fluid! Crit. Care, 2015, 19, p. 18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    60. Malbrain, M. L. N. G., Reuter, D. A. Assessing fluid responsiveness with the passive leg raising maneuver in patients with increased intra-abdominal pressure: be aware that not all blood returns! Crit. Care Med., 2010, 38, 9, p. 1912-1915. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    61. Muller, L., Toumi, M., Bousquet, P. J., Riu-Poulenc, B., Louart, G., Candela, D. et al. An increase in aortic blood flow after an infusion of 100 ml colloid over 1 minute can predict fluid responsiveness: the mini-fluid challenge study. Anesthesiology, 2011, 115, 3, p. 541-547. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    62. Mallat, J., Meddour, M., Durville, E., Lemyze, M., Pepy, F., Temime, J. et al. Decrease in pulse pressure and stroke volume variations after mini-fluid challenge accurately predicts fluid responsiveness. Br. J. Anaesth., 2015, 115, 3, p. 449-456. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    63. Guinot, P. G., Bernard, E., Deleporte, K., Petiot, S., Dupont, H., Lorne, E. et al. Mini-fluid challenge can predict arterial pres-sure response to volume expansion in spontaneously breathing patients under spinal anaesthesia. Anaesthesia, critical care & pain medicine, 2015, 34, 6, p. 333-337. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    64. Cecconi, M., Hofer, C., Teboul, J. L., Pettila, V., Wilkman, E., Molnar, Z. et al. Fluid challenges in intensive care: the FENICE study: A global inception cohort study. Intensive Care Med., 2015, 41, 9, p. 1529-1537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    65. Hahn, R. G. Why are crystalloid and colloid fluid requirements similar during surgery and intensive care? Eur. J. Anaesthesiol., 2013, 30, 9, p. 515-518. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    66. Young, A., Marik, P. E., Sibole, S., Grooms, D., Levitov, A. Changes in end-tidal carbon dioxide and volumetric carbon dioxide as predictors of volume responsiveness in hemodynamically unstable patients. J. Cardiothorac. Vasc. Anesth., 2013, 27, 4, p. 681-684. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.