Anest. intenziv. Med. 2009;20(4):185-191

Časné vyhledávání kriticky nemocných pomocí Medical Emergency System ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v BrněIntenzivní medicína - Původní práce

Pavlík Martin*, Dadák Lukáš, Zvoníček Václav, Štětka Pavel, Bartošík Tomáš, Suk Pavel, Šrámek Vladimír
Anesteziologicko-resuscitační klinika, Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařská fakulta MU

Cíl studie:
Zavést MET (Medical Emergency Team) call systém do Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a analyzovat vliv tohoto systému na outcome nemocných přijatých do intenzivní péče Anesteziologicko-resuscitační kliniky (ARK).
Typ studie:
Prospektivní předintervenční a pointervenční studie ve fakultní nemocnici.

Materiál a metoda:
Pacienti sekundárně přijatí na Anesteziologicko resuscitační kliniku před zavedením METcall systému (skupina P, n = 115, září 2005 až únor 2006), sekundárně přijatí během intervenční periody (skupina S, n = 462, červen 2006 až červen 2008) a pacienti přijatí pomocí METcall systému (skupina M, n = 76, červen 2006 až červen 2008). Cílem bylo získat popisná data METcall systému a posoudit jeho vliv na mortalitu a délku hospitalizace na ARK.

Výsledky:
Bylo aktivováno celkem 433 METcall volání, 76 pacientů bylo převezeno na ARK (17,5 %), 36 pacientů na JIP (8,3 %), 46 pacientů zemřelo (10,6 %). Nejčastějšími důvody k aktivaci byly: desaturace (24 %), poruchy tepové frekvence (16 %), tlaku (16 %), pokles GCS (15 %) a poruchy dechové frekvence (14 %). V 55,6 % případů vedlo k aktivaci METcall systému splnění více než jednoho kritéria. Není statisticky významný rozdíl mezi krátkodobou mortalitou pacientů sekundárně přijatých na ARK před zavedením METcall systému (23 %), po zavedení METcall systému (23 %) a pacientů přijatých METcall systémem (27 %) a v délce hospitalizace.

Závěr:
Zavedení METcall sytému ve FN nemocnici vedlo k signifikantnímu nárůstu kontaktu intenzivistů s nestabilními nemocnými a často vyvolalo transfer nemocného na pracoviště s vyšší úrovní intenzivní péče. Prognóza pacientů přijatých na ARK pomocí METcall systému se významně neliší od ostatních skupin nemocných hospitalizovaných na ARK.

Klíčová slova: Medical Emergency System; Rapid Response System; mortalita; morbidita

Early identification of critically ill patients with the MEDICAL EMERGENCY SYSTEM in St. Ann University Hospital, Brno

Objective:
To introduce the Medical Emergency Team in St. Ann University Hospital Brno and to determine its effect on the outcome of patients admitted to the ICU.

Design:
Prospective before-and-after intervention trial in the University Hospital.

Methods:
We studied the patients admitted to the ICU from within the hospital before the introduction of the MET call system (group P, n = 115, September 2005-February 2006), during the "intervention period" (group S, n = 462, June 2006-July 2008) and the patients admitted through the MET call system (group M, n = 76, June 2006- July 2008).

Results:
There were 433 MET calls made, resulting in 76 patients being admitted to the ICU (17.5%) and 36 patients to the HDU (8.3%). Forty six patients died (10.6%). The most frequent criteria for the MET call were low oxygen saturation (24%), dysrhythmias (16%), blood pressure disturbance (16%), GCS drop (15%) and respiratory rate abnormalities (14%). We observed no difference in the short-time mortality between the groups of patients admitted to the ICU before the MET introduction (23%), after the MET introduction (23%) and the patients admitted through the MET system (27%). There was no significant difference in the ICU length of stay between the three groups.

Conclusion:
The introduction of the MET call system had no positive influence on the short-term mortality and the length of stay of the patients admitted to the ICU through this system.

Keywords: Medical Emergency System; Rapid Response System; ICU mortality; morbidity

Vloženo: 20. leden 2009; Přijato: 12. květen 2009; Zveřejněno: 1. srpen 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pavlík M, Dadák L, Zvoníček V, Štětka P, Bartošík T, Suk P, Šrámek V. Časné vyhledávání kriticky nemocných pomocí Medical Emergency System ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Anest. intenziv. Med. 2009;20(4):185-191.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Lee, T. H. A broader concept of medical errors. N. Engl. J. Med., 2002, 347, p. 1965-1967. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Buist, M. D., Jarmolowski, E., Burton, P. R., Bernard, S. A., Waxman, B. P., Anderson, J. Recognizing clinical instability in hospital patients before cardiac arrest or unplanned admission to intensive care. Med. J. Aust., 1999, 171, p. 22-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Franklin, C., Mathew, J. Developing strategies to prevent in-hospital cardiac arrest: analyzing responses of physicians and nurses in the hours before the event. Crit. Care Med., 2004, 22, p. 244-247. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Hillman, K. H., Bristow, P. J., Chey, T. et al. Duration of life-threatening antecedents prior to intensive care admission. Intensive Care Med., 2002, 28, p. 1629-1634. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Bedell, S. E., Deitz, D. C., Leeman, D. et al. Incidence and characteristics of preventable iatrogenic cardiac arrests. JAMA, 1991, 265, p. 2815-2820. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Smith, A. F., Wood, J. Can some in-hospital cardio-respiratory arrests be prevented? A prospective survey. Resuscitation, 1998, 37, p. 133-137. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Hillman, K. M., Bristow, P. J., Chey, T. et al. Antecedents to hospital deaths. Intern. Med. J., 2001, 31, p. 343-348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Franklin, C., Mathew, J. Developing strategies to prevent inhospital cardiac arrest: Analyzing responses of physicians and nurses in the hours before the event. Crit. Care Med., 1994, 22, p. 244-247. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Leape, L. L., Brennan, T. A., Laird, N. et al. The nature of adverse events in hospitalized patients: results of the Harvard medical practice study II. N. Engl. J. Med.,1991, 324, p. 377-384. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Wilson, R. M., Harrison, B. T., Gibberd, R. W. et al. An analysis of the causes of adverse events from the quality in Australian health care study. Med. J. Aust., 1999, 170, p. 411-415. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Devita, M., Bellomo, R., Hillman, K. et al. Findings of the First Consensus Conference on Medical Emergency Teams. Crit. Care Med., 2006, 34, p. 2463-2478. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Blow, O. et al. The golden hour and the silver day: detection and correction of occult hypoperfusion within 24 hours improves outcome from major trauma. J. Traum., 1999, 47, p. 964-969. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Rivers, E. et al. Early goal-directed therapy in the treatment of severe sepsis and septic shock. N. Engl. J. Med., 2001, 345, p. 1368-1377. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Rinaldo Bellomo, M. D., Donna Goldsmith, R. N., Shigehiko Uchino et al. Prospective controlled trial of effect of medical emergency team on postoperative morbidity and mortality rates. Crit. Care Med., 2004, 32, p. 916-921. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Buist, M., Nguyen, T., Moore, G., Bernard, S., Anderson, J. Association between clinically abnormal bedside observations and subsequent in-hospital mortality: a prospective study. Resuscitation, 2004, 62, p. 137-141. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Lundberg, J. S., Perl, T. M., Wiblin, T. et al. Septic Shock: an analysis of outcomes for patients with onset on hospital wards versus intensive care unit. Crit. Care Med., 1998, 26, p. 1020-1024. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Buist, M., Moore, G. E., Bernard, S. A. et al. Effects of a medical emergency team on reduction of incidence of and mortality from unexpected cardiac arrests in hospital: preliminary study. BMJ, 2002, 324, p. 387-390. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Anesteziologie a intenzivní medicína

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.